Takový „úspěch“ od současné vlády v boji s hazardem nečekali ani největší pesimisté. Přestože se o nablýskaných kasinech i zaplivaných hernách, kudy protékají nezdaněné desítky miliard korun, mluvilo před posledními volbami jako o jednom z největších problémů Česka, ani rok po volbách současný kabinet Petra Nečase neudělal nic, co by přispělo alespoň k malému zlepšení. Naopak. Týdeníku Profit se podařilo zjistit, že od volebního vítězství současné vládní koalice, která slibovala omezení rozbujelého hazardu, povolil stát dalších 22 324 videoloterijních terminálů. Tedy hracích zařízení, která na rozdíl od klasických automatů nemohou obce na svém území zakázat a povoluje je Ministerstvo financí. Často přes odpor radnic. „Ukazuje se, že vládní koalice je prolezlá kmotry a je lokajem hazardu. Ztratili jsme další rok,“ zlobí se poslanec Josef Novotný (VV), který proti hazardu dlouhodobě bojuje. Kritizuje především přístup rezortu financí, který má regulaci hazardu na starosti.

Hazard slaví vítězství

Co tedy současná koalice za rok stihla? Výsledek je velmi hubený, pokud použijeme eufemismu. Ve Sněmovně leží tři návrhy na regulaci hazardu. Jeden z nich předložila vláda, druhý opoziční ČSSD a třetí pražský magistrát. Schválení některého z nich je v nedohlednu, jejich projednávání bylo odsunuto až na květen. Podobná hra o čas je důvěrně známá snad ze všech předchozích volebních období. Výsledek byl vždy tentýž. Roky diskuzí ve vládě i v parlamentu, takže se nakonec žádný návrh nestihl dotáhnout do konce. A pokud se to výjimečně podařilo, byl již během projednávání „vyšperkován“ tolika doplňovacími přílepky, že naprosto ztratil původní smysl. Jen jednou prošel zákon omezující hazard až do finále. To když Ministerstvo financí v roce 2007 prosadilo zdanění manipulačních poplatků. Danění zhruba 1,2 miliardy korun, které sázkařské firmy vyberou na manipulačních poplatcích, však nemělo dlouhého trvání. Již v létě roku 2008 prosadil poslanec ODS Pavel Hrnčíř přílepkem změnu zákona, která firmy provozující hazard od zdanění poplatků opět osvobodila.

TIP:  Investice: Lidé věří více gamblingu než investování. Kde zbohatnete?

Takto neslavně skončilo zatím největší tažení proti tuzemskému hazardu za posledních 20 let. Nynější vláda podle odborníků dělá vše pro to, aby její boj s hazardem skončil stejně neškodně jako všechny předchozí pokusy. „Pochybuji, že od politiků, kteří se nechají úkolovat od lidí spojených s hazardem, vzejde něco dobrého,“ říká Novotný. Spolu s dalšími poslanci z Věcí veřejných sice předložil pozměňovací návrh, který odstraňuje největší nedostatky vládní novely, ten se však zatím vůbec nezačal projednávat.

Za naprosto bezzubý považují vládní návrh regulující hazard také další experti. „Současná vláda se chová prohazardně. Faktický důsledek vládní novely by bylo zvýšení počtu hracích zařízení,“ říká Matěj Hollas z občanského sdružení Brnění, které proti hazardu vystupuje. Návrh zákona, který se bolestně prosazuje v parlamentu, tak skvěle ilustruje, že veškerý boj tuzemských politiků s hazardem je vlastně jen skvěle sehranou parodií. Na jejím konci totiž podle expertů bude další zlepšení podmínek pro hazard v Česku.

Expanze korupce

Největší předností novely má být podle vlády větší kontrola hazardu ze strany obcí. Radnice dostanou větší pravomoc určovat, kde mohou herny existovat. V zemích, jako je Švýcarsko či Finsko, by podobná úprava možná fungovala. Jenže ve zkorumpovaném Česku bude mít podle expertů jediný důsledek. Korupce spojená s hazardem se pouze přesune z celostátní úrovně do regionů. Hazard, který se opírá o desítky miliard, tak dostane mnohem slabšího soupeře – v porovnání s celostátními politiky a úředníky výrazně hůře placené politiky a úředníky v regionech. „Hazard musí regulovat stát, plošně. Neexistuje žádný důvod, proč by ho zde měl trpět, stejně jako netrpí obchod s dětmi, orgány, heroinem, nájemnými vraždami... Na hazardu stát výrazně prodělává, na automatech jsou závislé stovky tisíc hráčů, vyprat peníze zde dokáže malé dítě, státní dozor nad sázkovými hrami neplní vůbec svoji funkci,“ kritizuje Hollas současné návrhy na kosmetické změny fungování hazardu.

Komu by se zdály předpovědi o dalším rozkvětu hazardu po posílení role měst a obcí příliš chmurné, může se podívat do zahraničí. Zkušenosti z ciziny totiž ukazují, že pokud hazard pevně nereguluje stát, vymkne se kontrole. Názorný je příklad našeho jižního souseda. V Rakousku zkoušeli před několika lety model, kdy obce rozhodovaly ve svém správním obvodu o povolování hazardních přístrojů. Vznikla přitom „patologická“ motivace volených komunálních politiků, odehrála se řada korupčních skandálů a poté se musel stát znovu vrátit k modelu centrálního povolování ve spolupráci s dvěma licencovanými firmami.

Jak by podle odborníků vypadal vládní návrh v praxi? Na mapě České republiky by sice vzniklo několik málo ostrůvků bez hazardu, zejména tam, kde je toto téma pro radnice prioritou, celkově by se však situace zhoršila. „Vytvoří se obrovské korupční tlaky, zastupitelé budou korumpováni přímo či nepřímo různým balamucením, jak z peněz z hazardu budou mít zisk do rozpočtu a budou moci postavit dětem skluzavku,“ upozorňuje Hollan. Provozovatelé hazardu se však i návrhům na kosmetické změny brání a hovoří o „legislativní šikaně“. Vadí jim především to, že kromě vládního návrhu leží ve Sněmovně další dvě předlohy. „Se současným legislativním stavem nemůže být nikdo spokojen. Uznáváme nutnost změny legislativy včetně tendence k růstu odvodového zatížení herního průmyslu a posilování pravomocí státu i obcí v této oblasti,“ říká mluvčí Unie herního průmyslu Andrej Čírtek.

Daně? Možná v roce 2013

Kromě toho, že novela zákona vytvoří nové korupční tlaky, neřeší další velký problém – (ne)zdanění hazardu. Na rozdíl od neziskových organizací, nadací, nemocnic, zoologických zahrad, knihoven, hospiců a dalších užitečných institucí a zařízení totiž herní společnosti nemusí platit daně. Ani haléř. Mají sice povinnost odvádět část výtěžku na veřejně prospěšné účely, ale nebylo by to Česko, aby se z toho nějak nevyvlékly. Veřejně prospěšné účely zákon definuje velmi vágně, a tak s tichým souhlasem politiků odvádí podstatná část hazardních společností poplatek na formálně existující organizace, v nichž figurují lidé spojení s hazardem. Peníze tak posílají v podstatě sami sobě. Ministerstvo financí slibuje, že hazard zdaní, jenže podobný slib už zazněl několikrát. Když se zdanění hazardu loni objevilo při schvalování Janotova úsporného balíčku, dobře sehraná poslanecká parta okamžitě návrh vyřadila. Nečasova vláda se pak loni na podzim už ani neobtěžovala zdanění hazardu do úsporných opatření navrhnout. Přestože jinak obrala o peníze snad úplně všechny – ženami s malými dětmi počínaje a tělesně postiženými konče.

Nový termín, kdy společnosti vydělávající na hazardu začnou platit daně? Podle ministerstva financí rok 2013. Do té doby dál stát nebude mít z hazardních her ani korunu. Zdaněním hazardu by přitom mohl získat zhruba sedm miliard korun. Umělým prodlužováním současného stavu tak vládní koalice připravuje státní rozpočet o 21 miliard korun. To je necelá polovina částky, kterou země potřebuje na náklady spojené s důchodovou reformou.

Ministerstvo financí plánuje, že hazardní firmy budou platit klasickou devatenáctiprocentní daň plus pětiprocentní daň z hazardu. Občas sice veřejně vyhlásí, že chce zdanění zavést již od roku 2012, ovšem řada odborníků to pokládá jen za součást hry na boj s hazardem; při jiných příležitostech totiž představitelé ministerstva hovoří jako o reálném termínu právě až o roce 2013. Důvod, proč stát s výběrem peněz otálí, je jasný. Firmám s příjmy z hazardu se daňové prázdniny trvající téměř čtvrt století líbí.

Firmy podnikající v hazardu se brání rovněž sjednocení odvodů na veřejně prospěšné účely. Podle velikosti nyní odvádí šest až 20 procent z rozdílu mezi vsazenými penězi a vyplacenými výhrami na veřejně prospěšné účely. Za rok 2009, ze kdy jsou poslední dostupné údaje, tak zaplatily 3,36 miliardy korun. Sjednocení odvodů na 20 či 22 procent, které předkládají některé poslanecké návrhy, se firmám nelíbí. „Unie herního průmyslu upozorňuje, že jakýkoliv návrh na zvýšení příjmů z herního průmyslu cestou zvýšení, respektive sjednocení odvodu na veřejně prospěšné účely do jednotné sazby má několik úskalí,“ říká Andrej Čírtek a dodává: „Jednotná zvýšená sazba znevýhodní menší hráče na trhu na úkor velkých. Je dokonce možné, že část menších provozovatelů v případě zvýšení odvodů nadobro skončí, a tím pádem žádné prostředky na veřejně prospěšné účely odvádět nebudou, čímž se deklarovaný účel zvýšit příjmy veřejných rozpočtů zcela ztrácí.“

-Dalibor Dostál | Celý článek najdete na Profit.cz