A je jich požehnaně. Často stojí přímo u silnic frekventovaných tahů. Stačí zastavit auto a jít si vybrat praváky, bedle, babky a nebo žampiony, které se na vás usmívají z plných ošatek a košíků. I malé dítě ale ví, že houby se dělí na jedlé a jedovaté. Mnozí lidé proto pokoutně nabízené houby zásadně nekupují. Dokládají to také výsledky ankety sdužení na obranu spotřebitele, ve které se vás ptali: Kupujete houby od neznámých prodejců u silnic? Z 55 % odpovědí je jasné, že takovému prodeji nedůvěřujete. 11,8 % zúčastněných tento způsob prodeje nevadí. 6,4 % z vás si dává pozor, aby byly houby opravdu jedlé a z 9,4 % odpovědí vyplývá, že houby kupujete zásadně v obchodech a na tržištích. Samozřejmě jsou i tací, kteří neholdují pokrmům z hub a i na ty naše anketa pamatovala. Variantu "houby nejím " zvolilo 17,2 % odpovídajících. Prodejce hub můžete spatřit například podél silnic v příhraničí Plzeňského kraje. Řadě z nich ale mohou chybět potřebná osvědčení. Ještě před deseti lety absolvovalo v kraji zkoušky ze znalosti hub kolem třiceti lidí ročně. Loni nepřišel nikdo, letos evidují hygienici jednu žádost. Co se týče počtu žadatelů o složení zkoušky ze znalosti hub u Hygienické stanice hl. m. Prahy, jejich počet také poklesl na přibližně jednoho až tři žadatele ročně. Důvodem je časová platnost osvědčení a příslušnost žadatelů podle místa trvalého bydliště. Kdo chce prodávat houby, musí mít také živnostenský list . A objeví-li se na tržišti, musí je skladovat v chladicích boxech s teplotou maximálně 5 stupňů Celsia. To ale pokoutní prodejci, kteří houby nabízejí u silnic, zřejmě nesplňují. Prodej může být dobrý byznys. Výkupny nabízejí za kilo hřibů až 200 korun, nelze se tedy divit, že tomuto způsobu obživy holduje tolik lidí. Prodej hub je ale dovolen pouze na vyhrazených prodejních místech (např. trhy, tržnice, stánky), aby mohla být prováděna státní kontrola nad dodržováním podmínek prodeje (např. dodržování již zmíněné teploty, doby použitelnosti, označování atd.). Tato kontrola přísluší Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Krajské hygienické stanice kontrolují problematiku hub v provozovnách stravovacích služeb. Pokud máte rádi toulky lesem a rádi hledáte houby, vybavte se dobrým atlasem a nebo sbírejte jen v doprovodu znalého houbaře. Vkládejte je do košíku a nikdy ne do igelitové tašky, aby se vám houby nezapařily. Doma je ihned zpracujte. Pokud se u vás vyskytne nevolnost po konzumaci hub, vyhledejte ihned lékaře. To může potvrdit také přednosta kliniky Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. „V naší praxi řešíme otravy houbami, které ne vždy končí šťastně, a bývá jich bohužel skutečně mnoho. Jsou to obvykle velice komplikované a diagnosticky obtížné případy, při nichž musí toxikologové pomocí odebraného žaludečního obsahu najít ve velmi rychlém čase právě tu houbu, která pacienta otrávila. Proto je ideální, když takto postižení lidé přivezou s sebou do nemocnice i vzorek houby, kterou snědli. Může jim to mnohdy zachránit život,“ vysvětluje MUDr. Dvořáček. Lidé jsou však nejen neopatrní, ale i nenapravitelní. „Už jsme zde měli i pacienta, který byl s otravou houbami hospitalizován dokonce dvakrát, naštěstí přežil. A setkal jsem se i s případem, kdy babička dala připravený pokrm z nasbíraných hub ochutnat nejdříve dětem, zda je dobrý, a ty k nám do nemocnice byly přivezeny s těžkou otravou,“ dodává MUDr. Dvořáček. --- Zdroj: SOS, Jan Mišurec ---