"Toto číslo je bohužel nevyhnutelné. ČNB se trápí a tvrdí, že se to stát nemůže, přitom euro oslabuje, a to proto, že se snaží zachránit Řecko, bude se snažit zachránit i Španělsko a troufám si říct, že v brzké době i Itálii. My se ale doma nebavíme o tom, že nás se nikdo zachránit nesnaží. Neříká to ani vláda. Pojďme začít říkat, že je u nás dobře a pojďme se spojit se sousedním Německem, kam mimo jiné míří až 80 procent našeho vývozu," vyzval prezident Kužel.

Problémem České republiky je podle české hospodářské komory skutečnost, že nemá vlastní ekonomicko-hospodářský výhled. Dalším negativním faktem je ale také velmi silné napojení na Evropu, která škrtá především v zahraničí, nikoliv u sebe.

Český byznys zaznamenal první ekonomickou krizi v letech 2008 až 2009. Hlavním rozdílem mezi krizí minulou a současnou je však podle Kužela skutečnost, že čeští podnikatelé v průběhu první krize peníze ještě měli, i když se strachem ohledně toho, co bude. Nyní už ale peníze nemají.

Prezident HK ČR dále upozornil, že nová exportní strategie Česka počítá se zástupci z řad podnikatelů, kteří mají možnost prostřednictvím řídící rady ovlivňovat nejrůznější rozhodnutí. Česká proexportně orientovaná ekonomika však podle jeho slov potřebuje řadu systémových prorůstových opatření.

Průmyslová výroba klesá a stavebnictví krachuje

Hospodářská komora také varuje před skutečností, že export již za dva roky ekonomiku sám neutáhne, a průmyslová výroba klesá a stavebnictví krachuje. "Je potřeba, aby členové Národní ekonomické rady vlády zazvonili klíči a nastartovali stavebnictví. Mladí lidé odchází do zahraničí, kam co nevidět zamíří i firmy. DPH se neustále zvyšuje, stát v rámci balíčku nesmyslně uškrtil dopravní infrastrukturu, vnitřní spotřeba klesá, domácnosti i firmy se bojí, co bude zítra," tvrdí Kužel.

Komora proto například navrhuje podpořit výstavbu bytů pro mladé. Dalším návrhem je i projekt Rašínova karta, který s úspěchem již šestým rokem podporuje malé firmy v Maďarsku, komora byla zároveň tím, kdo navrhl platbu DPH až po zaplacení faktury, což by bylo jedno z dalších prorůstových opatřeni, které může pomoci.

Na fóru Ekonomika zítřka byla dále řeč o legislativní zátěži ČR ze strany Bruselu, neefektivním čerpání EU fondů či o hospodářském výhledu pro nadcházející tři roky.

Jan Soukup | MED