Kvůli důsledkům finanční krize, která je donutila šetřit, také utrácejí a z bankomatů vybírají nižší částky. Vyplývá to z analýzy kreditních karet vydávaných společností Home Credit, která zjistila změny v chování jejich držitelů v letech 2008 a 2009.

Majitelé kreditní karty s ní spíše platí – v roce 2009 ji v 58 % případů použili v obchodě. Jde o významný posun, u pokladny s ní totiž v roce 2008 platilo pouze 36 % lidí. „Držitelé karty zjistili, že kreditka je pohodlný platební prostředek. Vyhovuje jim, že u sebe nemusejí nosit příliš hotovosti,“ vysvětluje Vít Růžička, autor analýzy. Jako další důvod vidí to, že výběry kreditní kartou z bankomatu jsou ve většině případů dražší než platební kartou zřízenou k běžnému účtu. Vzrůstající zájem o platby kreditní kartou potvrzuje také průzkum společnosti MasterCard. „Růst objemu i počtu transakcí realizovaných kreditní kartou má dle našeho výzkumu vzrůstající tendenci, a to v průměru 20 % v obou případech,“ říká Pavel Javorský, obchodní ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku.

Běžně vytáhne majitel kreditní kartu u obchodníka čtyřikrát měsíčně. Ještě v roce 2008 to bylo 3,33krát. Hotovost z bankomatu vybere 1,91krát, v roce 2008 tak učinil 2,09krát. Rovněž výzkum MasterCard ukázal, že počet transakcí realizovaných u obchodníků výrazně roste. "Držitelé kreditních karet v průběhu MasterCard výzkumného šetření nejčastěji platili svojí kartou za elektroniku, nábytek a vybavení domácnosti, oblečení a v neposlední řadě také za potraviny a zboží běžné potřeby,“ dodává Javorský. „Lidé kreditní kartou začali platit častěji i drobnější nákupy, čož negativně ovlinilo průměrnou hodnotu transakce. Je to však přirozený trend, který na trhu pozorujeme.“

Vyplývá to i z analýzy několika desítek tisíc kreditních karet společnosti Home Credit. Vloni se snížila průměrná částka, kterou lidé kartou zaplatí – z 1123 korun v roce 2008 na 981 korun v roce 2009. „Stejný trend jsme zaznamenali i u výběrů hotovosti. V roce 2008 si lidé z bankomatu odnášeli 2833 korun, loni o zhruba dvě stovky méně – 2617 korun,“ přibližuje Růžička s tím, že tyto výsledky mohou být dále ovlivněny situací, do které se české domácnosti dostaly v krizi. V mnoha případech se potýkají se snížením příjmů nebo dokonce ztrátou zaměstnání a proto se snaží šetřit.

Na Slovensku je situace obdobná, podíl plateb u obchodníků se rovněž významně zvýšil – z 26 % v roce 2008 na 43 % v roce 2009. Výběrům hotovosti ale pořád Slováci dávají přednost.