Dvouciferný růst Sektor drobného bankovnictví ve střední a východní Evropě v současné době roste dvouciferným tempem a v některých zemích až trojnásobně převyšuje tempo růstu v zemích eurozóny. Nejlepším příkladem je Bulharsko a Rumunsko, kde hodnota bankovních aktiv v září 2006 vzrostla oproti předchozímu roku o 30,4 %, respektive o 31,3 procenta. Vynikající výsledky a slibné perspektivy lákají na již dost obsazený středoevropský trh nové hráče, kteří usilují o co největší kus koláče. „Tato situace se zřetelně promítá do opatření, která přijímají banky v zájmu obsazení výhodné pozice na trhu a získávání vhodné klientely, umožňující bankám další rozvoj,“ říká Mike Jennings, vedoucí skupiny společnosti Deloitte pro odvětví finančních služeb ve střední Evropě. „Příklady bank, které operují na českém trhu, dokazují, že ve střední a východní Evropě je možné dosáhnout výborných výsledků, což by mohlo sloužit jako pobídka pro případné investory. Je zjevné, že na trhu existuje stále volné místo a příležitostí pro úspěšné podnikání v oboru drobného bankovnictví ve střední Evropě je tedy stále dost.“ Nová hra Vývoj retailového bankovnictví v zemích střední a východní Evropy má několik společných rysů. Na počátku v každé zemi existoval jen omezený počet bank, které prošly privatizací, poskytovaly nekvalitní a drahé služby, a to většinou jen velkým dlužníkům, malá klientela pro ně byla nezajímavá. Začaly vznikat i nové, menší banky, nicméně ani ty ještě nedokázaly s drobnými zákazníky pracovat. Druhá fáze je charakteristická dokončením privatizace, vstupem zahraničních investorů, fúzemi a akvizicemi a očištěním bankovního systému od krachujících nebo vážně ohrožených bank. V České republice sanace trhu předcházela privatizaci a podle odhadu ministerstva financí stála více než 300 miliard korun, což zhruba odpovídá třetině státního rozpočtu. Třetí fáze rozvoje drobného bankovnictví je charakteristická snahou o nové rozdělení trhu a získávání nových klientů. Nejčastěji přitom jde o dlouhodobé projekty týkající se poskytování úvěrů. Banky se zaměřují na vybudování moderní distribuční sítě, na rozšiřování zákaznických segmentů, kterým jsou služby poskytovány, na zlepšování obchodních procesů a na vývoj a řízení rizik. Banky zakládají různé typy poboček uzpůsobené konkrétním potřebám zákazníků, využívají zprostředkovatele a zakládají síť franšízových pracovišť. Dochází rovněž k racionalizaci práce bank, automatizaci operací na přepážkách i v back-office a ke snahám o maximální využívání potenciálu úspor provozních nákladů. Podíl příjmů z poplatků a provizí na celkových výnosech roste, neboť jsou stabilnější, než úroková míra. Zejména u peněžních institucí se zahraničním kapitálem je velmi dobře patrné, že trhy střední a východní Evropy generují mnohem vyšší zisky ve srovnání s domovskými zeměmi jejich vlastníků. Příkladem může být rakouská Erste, která v ČR vlastní Českou spořitelnu a vlastní rovněž banky na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Návratnost investic, které zahraniční vlastníci vložili do bankovního podnikání ve střední a východní Evropě, je velmi rychlá. Zdrojem růstu je prosperita Drobné bankovnictví ve střední Evropě pokračuje ve svém růstu. Tento trend by se měl podle odhadů projevovat i v následujících několika letech, zejména díky příznivému vývoji na tradičních středoevropských trzích, jakými je Polsko, ale i Rusko, Ukrajina a balkánské země, v nichž probíhají razantní bankovní reformy. Růst retailového bankovnictví bude podporován tempem hospodářského růstu. Současná příznivá hospodářská situace se také odráží ve zvýšeném příjmu domácností, a tudíž ve vyšší spotřebě. Ta je spojena nejen s aktuální potřebou krátkodobého financování, ale rovněž s ochotou získávat dlouhodobé bankovní produkty, jako jsou hypotéky. „Možnosti dalšího růstu sektoru drobného bankovnictví zůstávají ve střední a východní Evropě stále velké. To přitahuje zahraniční investory, kteří se snaží na těchto trzích vybudovat pevné postavení. Příklady úspěšného podnikání v tomto odvětví potvrzují skutečnost, že zahraniční kapitál je v oblasti drobného bankovnictví ve středoevropském regionu stálé vítán,“ uzavírá Mike Jennings. Ve srovnání se západní Evropou však v segmentu drobného bankovnictví existují stále značné rozdíly. Zatímco ve střední a východní Evropě je nejdůležitějším cílem bank vybudování stabilní pozice a zvýšení podílu na trhu, v západní Evropě se finanční instituce zaměřují na programy důsledné optimalizace nákladů a reorganizace procesů. Ve střední a východní Evropě spolu banky ještě dnes soupeří o získání významného podílu na trhu, což je hlavní zdroj zvyšování jejich příjmů. Vzhledem k tempu růstu, které se vyjadřuje dvoumístnými čísly (např. objem hypotečních úvěrů pro drobnou klientelu se v ČR zvýšil za loňský rok o téměř 43,1 %), a k neustále sílící konkurenci bývá obvykle menší pozornost věnována zvyšování efektivity, minimalizaci provozních rizik a nákladů.