Bez práce je v současné době v České republice téměř šest set tisíc lidí. Na jedno volné místo připadá osmnáct nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti stoupla v únoru na 9,9 procenta. Je to nejhorší výsledek od zavedení současné metodiky měření v červenci 2004.

Pro mnohé firmy i její zaměstnance znamenaly důsledky světové hospodářské krize šok. Do té doby čelila česká ekonomika opačnému typu nerovnováhy, tedy značnému převisu poptávky po zaměstnancích, který firmy řešily dovozem pracovní síly. „V době největšího pracovního boomu si lidé mohli vybírat, nemuseli dokazovat svoji kvalitu. Absolventi vysoké školy žádali plat zkušeného člověka, i když neměli žádnou praxi, a skutečně ten plat dostali. Platy rostly neúnosným způsobem. Mnohdy se zaměstnavatelé cítili jako rukojmí zaměstnanců, a to je nezdravé,“ konstatuje Jitka Tejnorová, manažerka společnosti DMC, management consulting.

O takové situaci na trhu práce si mohou dnes lidé nechat jen zdát. Zejména loni, ale i v letošním roce se české firmy potýkají s výrazným nedostatkem zakázek a jsou nuceny redukovat náklady a propouštět. „Sedmdesát procent firem v České republice nepočítá v prvním pololetí roku s nárůstem zakázek,“ uvádí první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Varuje před přílišným optimismem a poukazuje na přetrvávající slabý růst HDP zejména v silných evropských ekonomikách. Výrazné problémy se projevují v řadě odvětví, například ve stavebnictví, ale i v obchodu a cestovním ruchu. Navíc firmy po zkušenosti s drahým propouštěním v době krize mají dnes nízkou motivaci k rychlému náboru pracovních sil. Přesto ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka doufal, že se růst nezaměstnanosti v březnu zastaví. A čísla mu dávají překvapivě za pravdu. Míra nezaměstnanosti zřejmě díky zahájení jarních sezonních prací poklesla v březnu na 9,7 procenta.

<%Anketa62%>

Firmy dál snižují náklady

Analytici přesto očekávají, že se míra nezaměstnanosti letos přehoupne přes deset procent. Hanák je přesvědčen, že míra nezaměstnanosti desetiprocentní hranici překročí a může se přiblížit i k jedenácti procentům. Firmy se podle jeho slov finančně vyčerpaly a jejich rezervy jsou na dně.

„Hlavním tématem pro podniky totiž stále zůstává snižování nákladů a mezi ně patří i ty personální,“ vysvětluje Branislav Hunčík, odborník na řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers ČR. S podobnou prognózou přichází i generální ředitelka Manpower ČR a SR Jaroslava Rezlerová. „Výsledky našeho průzkumu pro druhé čtvrtletí 2010 potvrzují fakt, že dopady recese na trh práce mají dlouhou setrvačnost a zaměstnavatelé musejí nadále hledat úspory i přesto, že pokles ekonomiky se zabrzdil,“ konstatuje. Negativní výhledy podle ní částečně odrážejí i politickou situaci před volbami.

Výsledkem je nepříjemný fakt, že tuzemské podniky přes zastavení poklesu ekonomiky plánují i ve druhém čtvrtletí 2010 více zaměstnance propouštět než nabírat nové. Proto se podle odborníků dá očekávat viditelnější oživení na trhu práce až v příštím roce. „Situace u nás není a ani v blízké budoucnosti však nebude kritická,“ uklidňuje ekonom Jan Švejnar.

Nejvíce práce je kolem Prahy

Statistická čísla z jednotlivých regionů jsou odlišná. Nezaměstnanost se v rámci okresů pohybuje v rozmezí od 3,8 až po 19,4 procenta. Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 51 okresů. K tradiční baště lidí bez práce, jako je severní Morava, se mezi oblasti nejvíce zasažené nezaměstnanosti řadí už i některé regiony jižní Moravy, například Znojemsko. Nejvíce zájemců o místo je v okresech Teplice, Karviná, Třebíč, Znojmo a Děčín. Naopak nejnižší nezaměstnaností se stále ještě mohou pochlubit okresy Praha-východ, Praha, Praha-západ a Mladá Boleslav.

O práci už přicházejí lidé i v místech, kde dosud nouze o práci nebyla. Prudce vzrostla například v okresech Praha-západ, Plzeň-jih, ale také v hlavním městě, kde se počet lidí bez práce zvýšil o šedesát až osmdesát procent. Na dlažbě se ocitali lidé z různých odvětví, ale nejvíce techničtí pracovníci, obchodníci ze služeb a lidé z administrativy. Situaci pozitivně začínají ovlivňovat jarní sezonní práce.

Hospodářská krize nepostihla všechny regiony stejně. Paradoxně menší zhoršení vykazují regiony s tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti (Karviná, Most), naopak největší zhoršení zaznamenaly regiony, které měly střední až nízkou míru nezaměstnanosti. Podle odborníků je to logické, protože krize nejvíce snížila poptávku po práci v oblastech, které měly v minulých letech více štěstí a dařilo se jim rozvíjet se díky přílivu přímých zahraničních investic a růstu ekonomiky. Regiony, které byly méně orientovány na exportně zaměřenou výrobu, byly finanční krizí postiženy méně.

Česká republika se prozatím drží průměru Evropské unie, kde míra nezaměstnanosti dosáhla v únoru 9,6 procenta, v eurozóně deset procent. Nejhorší je situace tradičně ve Španělsku, Litvě a na Slovensku. „Německá míra nezaměstnanosti klesla na 8,7 procent. Nejnižší míru lze v eurozóně najít v Nizozemsku, v sousedním Rakousku dosahuje sedmi procent,“ uvádí analytik burzovní společnosti Fio Robin Koklar.

(Libuše Frantová, více na Profit.cz)

Kam dál?

- Falešné odbory slibují práci, ale jen inkasují

- Jakou práci nesmí zaměstnavatel přidělit, ženám, dětem, nebo mladistvým?

- Žena si na stejné pozici vydělá o 18 procent méně než muž - to se má změnit

- Práce je málo, cizinci mimo EU nedostanou v Česku pracovní povolení

- Odbory: Do konce roku bude bez práce v Česku 12 procent lidí