Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.

V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu.

"Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19," upozorňuje studie.

Řada evropských zemí postupně odstavuje uhelné elektrárny ve snaze splnit cíle pro snížení emisí. Kvůli nízkým cenám elektřiny v době pandemie se navíc stal provoz některých uhelných elektráren nelukrativním ve srovnání s levnější výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, podotýká agentura Reuters.

"Obnovitelné zdroje budou pokračovat v růstu," uvedl analytik elektrárenského sektoru Dave Jones z institutu Ember. "Teprve se ukáže, zda se fosilní paliva zotaví. Ale pokud ano, neočekává se, že toto oživení bude výrazné," dodal.