Poslanec Boris Šťastný (ODS) navrhnul, aby se novela zákona z pera poslanců Rudolfa Chlada (TOP 09), Jeronýma Tejce (ČSSD) a Jan Pajera (ODS) zamítnula. "Já miluju hasiče, já jsem chtěl být taky hasič. Pomáhají nám, mají skvělá naleštěná auta. Tak proč jim nepomůžeme ze státního rozpočtu?" ptal se pléna zákonodárce, který nechce předávat povinnost pomáhat hasičům komerčním pojišťovnám. "Je to stejný nesmysl, jako kdybychom se rozhodli, že nemáme peníze na pouzdra a pistole pro policajty a že musíme přidat procentíčko na pojištění, abychom jim mohli koupit pistole," snažil se přesvědčit poslance Šťastný.

Jeho návrh však neprošel, poslanci silou 126 hlasů poslali návrh do druhého čtení, bude se projednávat na hospodářském, rozpočtovém a bezpečnostním výboru. Neprošel však návrh, aby se výbory musely zákonu věnovat ve zkrácených lhůtách.

Prakticky stejnou novelu, kterou předkládali senátoři, nemohli zákonodárci v úterý v dolní komoře Parlamentu projednat, nebyl přítomný navrhovatel. Proto ji přeřadili na konec prvních čtení této schůze sněmovny.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) i přes vládní negativní stanovisko přislíbil, že se bude návrhu ve výborech věnovat.

Návrh, který by měl pomoci dlouhodobě podfinancovaným hasičským sborům. Počítá s tím, že by komerční pojišťovny každoročně odváděly ministerstvu vnitra šest procent z pojistného ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Na odvedené peníze by ministerstvo zřídilo zvláštní účet. "I když to bude šest procent, nebo čtyři procenta, to není zas tak podstatné," snažil se podpořit tisk Tejc. Očekává se proto podrobná debata v poslaneckých výborech.

Jak rozdělit peníze pro hasiče?

Tři pětiny takto získaných peněz by se využily na financování hasičských záchranných sborů krajů, záchranného útvaru a Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy a dvě pětiny by se převedly prostřednictvím krajů obcím, které spravují sbory dobrovolných hasičů.

Poslanci návrh odůvodňují tím, že se jedná o pojištění, u něhož je povinnost uzavřít jej stanovena zákonem, v důsledku u tohoto druhu pojištění neexistuje standardní tržní prostředí, neboť poptávka po takovém produktu je svým způsobem dána právě zákonnou povinnosti. Dalším důvodem je podle nich fakt, že významná část činnosti hasičských sborů spočívá v zásazích při dopravních nehodách.
Obsahově totožné návrhy zákona předložila v závěru roku 2010 rovněž zastupitelstva Pardubického a Středočeského kraje. Vláda k nim zaujala nesouhlasná stanoviska a oba tyto návrhy byly Poslaneckou sněmovnou zamítnuté v prvém čtení.

Ani nyní při projednávání na vládní úrovni se návrh ministerstvům nelíbil. Například ministerstvu financí, pod které pojišťovnictví spadá, odmítlo hned několik věci. Návrh by podle něj vedl ke zvýšení pojistného placeného pojištěnými, de facto zavádí nepřímou daň pro určitou část právnických a fyzických osob a je diskriminačním, jelikož pro hasičské sbory se mají používat prostředky pouze tuzemských vlastníků vozidel, zaplacené na pojistném, přičemž hasiči musí zasahovat i v případě nehod vozidel registrovaných v jiných zemích. Část pojistného je také podle rezortu financí určena pouze jedné ze složek integrovaného záchranného systému, i když proto není uvedený žádný důvod.

S návrhem nesouhlasila ani ostatní ministerstva a například také Česká národní banka. Podpořilo jej pouze ministerstvo vnitra, které současně navrhlo, aby jedna pětina peněz získaných z pojistného u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byla určená pro Policii České republiky, a to na úhradu nákladů spojených s pořízením technických prostředků potřebných k šetření a objasňování příčin dopravních nehod a technických prostředků potřebných pro výkon dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.

Jan Drahorád, Miroslav Kynčl | MED