Pobaltské země se totiž během světové finanční krize v letech 2008 a 2009 propadly do hluboké krize, kdy výkon jejich hospodářství klesl až o 18 procent. Po velkých škrtech veřejných výdajů a platů se ale odrazily ode dna a nyní patří jejich proexportně zaměřené ekonomiky v rámci Evropské unie mezi nejrychleji rostoucí.

"Periferní, tedy okrajové země eurozóny mohou být konkurenceschopné jen tehdy, pokud sníží platy a ceny," upozornila agentura Fitch.

"Případ pobaltských států je možná jedinečný: vlády v Estonsku a Lotyšsku, které zavedly bolestivá úsporná opatření, opět zvítězily v demokratických volbách," uvedla agentura.

Estonský premiér Andrus Ansip obhájil vítězství ve volbách v březnu poté, co jeho země vstoupila v lednu do eurozóny.

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis byl znovu zvolen v říjnu loňského roku, bez ohledu na to, že jeho vláda musela zavést tvrdá úsporná opatření, aby mohla země čerpat úvěr od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie v objemu 7,5 miliardy eur. Dombrovskise ale čekají v září předčasné volby kvůli korupční aféře.

Irsko, které má také otevřenou ekonomikou s flexibilním trhem práce, se s největší pravděpodobností podle agentury Fitch vydá po baltské cestě.

Fitch poukazuje na skutečnost, že náklady na pracovní sílu v Irsku klesly o 8,5 procenta v letech 2008 až 2010, v Řecku a Portugalsko došlo k poklesu jen o 0,2 procenta, respektive o 0,8 procenta.

-Tomáš Králícek | MED

Kam dál?

- Jan Švejnar: Ekonomickou krizi prohlubuje neschopnost politiků

- Francie vyslyší bohaté a zdaní je. Přijme i další úspory

- USA jsou oficiálně považovány za dlužníka, který není schopný dobře plnit závazky

- Řecko má zachránit zvýšení daní, privatizace, propouštění a omezení sociálních dávek