Tato daň by měla sloužit k částečné sanaci rozpočtových schodků, které z velké části způsobily sanace bankovního sektoru.

"S plánovanou bankovní daní nesouhlasím a pokusím se prosadit změnu unijního postoje," řekl Fischer.

Zavedení nové bankovní daně navrhuje Evropská komise. Peníze z této daně by se spravovaly odděleně od státních rozpočtů a plynuly by do speciálních národních fondů, které by měly sloužit jako pojistka pro případ, že některé z finančních ústavů by se dostaly do potíží. Unie chce tímto způsobem zabránit situaci, kdy evropské vlády zachraňovaly některé banky z peněz daňových poplatníků.

Politici se ovšem liší v pohledu na to, jakým způsobem by se měly finance využívat. Některé země by nejraději využily finance získané díky této dani na snížení rozpočtového deficitu. Jiné by dávaly přednost vytvoření fondu, kde by se finance soustřeďovaly a byly použity pouze v případě nutnosti na záchranu bank. Například nová koaliční vláda ve Velké Británii uvedla, že bude usilovat o zavedení bankovní daně, ale finance, které tímto krokem získá, chce použít právě na snížení schodku. Úmysly na zavedení bankovní daně však přesahují i hranice EU.

Předseda ministrů financí eurozóny (Eurogroup) Jean-Claude Juncker tvrdí, že rozhodnutí ohledně představení nové bankovní daně musí být výsledkem globální spolupráce. Unie by ráda k přijetí nové bankovní daně přesvědčila i skupinu G20, tedy 20 největších ekonomik světa, jejichž představitelé se sejdou na konci června v kanadském Torontu. Evropská komise zdůrazňuje, že banky by kvůli nové dani neměly zatížit své zákazníky.

-Mediafax