Ernst & Young uskutečnila podobný průzkum již před pěti měsíci. Respondenti i nyní registrují silnou cenovou konkurenci, stále dochází ke značnému počtu bankrotů. Zároveň ale roste počet organizací, které ve svém sektoru zaznamenaly nové firmy. Celková nálada je nadále velmi střízlivá, přestože 64 % respondentů dokázalo realizovat úspory nákladů, 31 % hlásí růst tržeb a více než třetina považuje současné podnikatelské prostředí za příznivější pro strategické akvizice. Většina manažerů však byla svědkem poklesu tržeb (58 %) a ziskovosti (56 %).

„Vzhledem k tlaku jakému jsou tyto firmy vystaveny, stojí za zmínku, že těsná většina firem si vede za poslední rok lépe nebo se jejich hospodářské výsledky nezměnily. V příštím roce se však management bude muset naučit jednat ještě rychleji a rozhodněji.“ říká Vladislav Severa.

Jsme z nejhoršího venku?

Mírný posun od lednových odpovědí naznačuje, že nejhorší dopad krize už by mohl být za námi. V předchozím průzkumu 82 % dotázaných sdělilo, že jejich firma se soustředí na restrukturalizaci v důsledku hospodářského poklesu, zatímco 74 % usilovalo o pouhé udržení stávajícího provozu. Tato čísla se snížila na 74 % a 65 %. Zároveň s tím vzrostl o 10 procent podíl společností, které „využijí recesi k zahájení nových tržních aktivit“. Tento trend naznačuje, že roste počet firem, které pátrají po výhodných nákupech ve „výprodeji“.

Vladislav Severa k tomu poznamenává: „Mnohá aktiva jsou nyní k dispozici za podstatně nižší ceny než před dvěma lety, což přiláká některé oportunistické kupce. Počet manažerů, kteří v průzkumu odhalili záměr získat strategické akvizice, vzrostl z lednových 7 % na téměř čtvrtinu. Vzhledem k přetrvávajícímu relativnímu nedostatku peněžních prostředků očekáváme kreativnější struktury transakcí a alternativní metody financování.“

Jak firmy reagují v krátkodobém horizontu?

V posledním roce 86 % firem zintenzivnilo programy snižování nákladů, 52 % urychlilo restrukturalizační plány a 38 % odstartovalo „program podstatného snížení stavu zaměstnanců“. Na otázku, jaké jsou hlavní krátkodobé cíle, respondenti nejčastěji uvádějí ziskovost (73 %), cenovou strategii (55 %) a vztahy se zákazníky (52 %).

Hotovosti je méně

V lednu více než čtvrtina respondentů tvrdila, že hotovost není problém, nyní je jich pouze 18 %. Dotázaní rovněž kladou důraz na intenzivnější komunikaci s investory a ratingovými agenturami. Nicméně ubývá firem, které odprodávají majetek čistě z důvodu získání peněžních prostředků. Místo toho se zaměřují na nové podmínky úvěrových smluv. Tři čtvrtiny respondentů potvrdily, že jejich firmy provedly „top down“ prověrku řízení pracovního kapitálu a peněžních toků.

„Bez snadného přístupu k úvěru se řízení peněžních prostředků stává ještě více klíčovou disciplínou než dřív, a to z hlediska cílového zaměření na zákazníka, větší kontroly dodavatelských vztahů a neustálého dohledu nad množstvím peněžních prostředků vázaných na strojní zařízení,“ vysvětluje Vladislav Severa.

Příležitosti v daňové oblasti

Daňové odvody představují jednu z největších položek ve výkazu zisků a ztrát. I přesto se však mnohé společnosti dosud zcela neseznámily se všemi dostupnými strategiemi využití peněžních prostředků pro daňové účely.

Libor Frýzek, vedoucí partner daňového poradenství Ernst & Young, vysvětluje: „Daňový systém poskytuje různé možnosti k udržení, získání nebo navýšení peněžních prostředků. Navíc nová daňová opatření zaměřená na posílení fiskálních stimulů, které vlády na celém světě zavádějí, přinášejí nepřeberné množství dalších příležitostí.“

I když z těchto daňových příležitostí může plynout významný přínos, často jsou spojené s přesně vymezeným obdobím jejich aplikace. Proto je schopnost rychle vyhodnotit situaci a reagovat klíčem k dosažení úspěchu.

Jaké jsou dlouhodobé vyhlídky?

Mezi hlavní „pokrizové“ strategie zařadili respondenti expanzi do nových oblastí, větší využití strategických aliancí, získání akvizic, zkrácení termínu dodání výrobku na trh a odprodej činností, které pro firmu nejsou hlavní náplní.

„Již předchozí průzkum potvrdil, že krize ve skutečnosti urychlila nástup restrukturalizačních procesů. Tento trend pokračuje a vidíme více společností, které aktivně plánují zásadní změnu svého podnikání,“ říká Vladislav Severa.

A kdy dojde opět k vzestupu?

Čtvrtina respondentů se domnívá, že to nejhorší je už za námi. 42 % tvrdí, že globální ekonomika začíná projevovat známky života, nebo že se tak stane do konce roku 2009. Na druhou stranu 21 % respondentů očekává zlepšení nejdříve v druhé polovině roku 2010. V některých odvětvích vládne větší optimismus, například v telekomunikačním a energetickém sektoru, ale jiné sektory předvídají delší recesi, a to především v oblasti správy majetku, realit a ve stavebním průmyslu. Evropští respondenti byli v průzkumu pesimističtější než dotázaní v Asii a v Severní a Jižní Americe.