Při současné ceně povolenky by mohlo jít celkově až o 30 miliard korun. Příklad Lotyšska, které před několika dny vyhrálo spor s Evropskou komisí, totiž ukazuje, že také Praha by mohla u evropského soudu první instance uspět ve snaze zvýšit svůj příděl do roku 2012.

Vedoucí oddělení obchodování s emisemi z ministerstva životního prostředí Ondřej Boreš deníku E15 potvrdil, že žaloby Lotyšska a Česka se opíraly o podobné argumenty. „Je možné, že by to i v našem případě mohlo dopadnout stejně,“ uvedl Boreš s tím, že ještě bude nutné analyzovat rozsudek v případě Lotyšska. Podobný názor zastávají také obchodníci s povolenkami ze společnosti Carbon Warehouse. „Soudní rozhodnutí může být vnímáno jako právní precedens,“ uvedla firma ve svém písemném stanovisku. Připomíná se v něm, že kromě Lotyšska se proti rozhodnutí Evropské komise odvolali právě Češi, Maďaři, Litevci a Rumuni.

Jde o příděl povolenek na celé období 2008–2012, během něhož se evropské emisní povolenky zatím přidělují firmám zdarma. Česká vláda podala žalobu na Evropskou komisi kvůli nízkému objemu povolenek už v červnu 2007 na návrh bývalého ministra průmyslu Martina Římana. Ten argumentoval, že Brusel podhodnotil údaje o růstu ekonomiky. Pokud by soud vyhověl české argumentaci, zvýšil by se celkový příděl z 86,8 milionu tun emisí oxidu uhličitého ročně na 102 milionů tun. Firmy by pak získaly povolenky i zpětně, a pokud je samy nevyužijí, mohou je prodat dál.

ČEZ a další elektrárenské firmy pouze musejí počítat s tím, že v jejich případě bude nutné povolenky pro rok 2011 a 2012 zdanit. Tím podle zákona schváleného na konci minulého roku přispějí na řešení důsledků fotovoltaického boomu. Ondřej Boreš na druhé straně upozorňuje, že nepochybný přínos pro české společnosti může být vyvážen i nevýhodami pro český stát. O příděl evropských emisních povolenek totiž bude nutné snížit objem jiných povolenek – takzvaných kjótských kreditů, které Česká republika prodávala kupříkladu Japonsku či Světové bance. Stát totiž svůj emisní potenciál fakticky poskytne soukromým firmám.

Evropské povolenky by byly nicméně jistotou, zatímco podmínky pro další prodej kjótských kreditů se mohou postupně zhoršovat. Otázkou je, jak se vyšší počet povolenek projeví na jejich ceně, která se v současnosti pohybuje kolem 16 eur za tunu oxidu uhličitého. Vyšší nabídka obvykle cenu sráží, české firmy ale nyní mohou kalkulovat také s tím, že cena povolenek půjde spíše nahoru kvůli zpochybněným vyhlídkám globální jaderné energetiky. Ta utrpěla jadernou krizí v Japonskou, kterou vyvolaly následky zemětřesení a tsunami.

-Libor Popela | MED