Finanční pomoc by pak Češi poskytli především rodinám s dětmi, ale ne důchodcům.

Více než polovina respondentů (65 procent) upřednostňuje rozšiřování sociálních služeb před zvýšením finančních dávek (35 procent). To upřednostňují především lidé s nižším vzděláním (44 procent lidí se základním vzděláním, 38 procent vyučených).

TIP: Podpora a sociální dávky: Kdo na ně bude mít nárok a kdy?

Významnou roli v rozhodování pak podle agentury hraje i materiální zabezpečení respondentů. Lidé, kteří se považují za dobře nebo průměrně materiálně zajištěné, preferují rozšiřování sociálních služeb, zatímco ti, kteří se řadí mezi špatně materiálně zajištěné, upřednostňují vyšší finanční dávky.

<%Anketa37%>

Rozšiřování sociálních služeb požadují nejvíce voliči TOP 09 (73 procent z nich), větší finanční dávky naopak voliči KSČM (49 procent).

Kdyby se Češi měli rozhodnout, zda zvýšit důchody či rozšířit finanční pomoc rodinám s dětmi, většina (60 procent) by dala přednost rodinám.

Stejný důchod bohatým i chudým

Necelá polovina respondentů (45 procent) požaduje, aby starobní důchod dostávali všichni Češi stejný bez ohledu na výši předchozího příjmu. 55 procent dotázaných pak soudí pravý opak a požaduje, aby výše příjmu byla v důchodu zohledněna.

Důchodci, kterých se toto téma bezprostředně týká, preferují spíše princip stejné výše důchodu pro všechny (52 procent). Rozdíly jsou patrné i z pohledu stranických preferencí. Lidé sympatizující s KSČM a ČSSD většinou preferují systém stejného průměrného důchodu (63 procent, resp. 51 procent). Příznivci ODS a TOP 09 zase princip důchodů poměrných k výši příjmu (71 procent, resp. 68 procent).

-Karolina Brožová,Mediafax/NašePeníze.cz

Kam dál?

- Sociální dávky dostanou lidé na elekronickou kartu, úřad tak zjistí za co utrácejí

- Sociální dávky čeká revoluce. Budou jen tři, místo dvaceti

- Většina lidí je přesvědčena, že dávky nezaměstnaným mají být co nejmenší (04/2009)

- Sociální dávky bude vyplácet jen jeden superúřad