Od začátku krize přišla EU o  více než 4 miliony pracovních míst, přestože byl negativní dopad poněkud zmírněn zavedením kratší pracovní doby a jiných schémat.

- Firmy dostanou na vzdělání zaměstnanců více peněz
- Práce: Hledáte práci? Podívejte se jaké platy nabízejí firmy
- Práce: Mladí lidé hledají profesní rozvoj a možnost kariérního růstu

„Tato zpráva ukazuje, jak důležité je uvést do souladu krátkodobou odpověď na krizi s dlouhodobými strukturálními reformami. Tyto reformy mají zásadní význam, mají-li  hospodářství EU a její trhy práce překonat současný pokles a být dobře připraveny na budoucí úkoly, zvláště pak na přechod k nízkouhlíkové ekonomice,“ řekl komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla.

Trhy práce EU jsou dynamičtější, než se čekalo, avšak dlouhodobá nezaměstnanost je i nadále vážnou hrozbou. Evropské trhy práce v posledních letech prokázaly svoji značnou pružnost: každým rokem totiž změní práci kolem 22 % evropských pracovníků. Tento rys není vlastní pouze trhům zemí, které obvykle považujeme za „flexibilní“, jako je například Spojené království nebo Dánsko, ale týká se všech zemí EU, jakkoli se údaje jimi vykazované pohybují od 14 % v Řecku, 16 % ve Švédsku až po více než 25 % ve Spojeném království, Finsku, Španělsku a Dánsku.

Jde pravděpodobně o součást udržitelnějšího růstu, který zaznamenáváme od konce devadesátých let, kdy EU přechází od nečinnosti a nezaměstnanosti k zaměstnanosti, což naznačuje, že dochází k zásadnímu strukturálnímu zlepšení na našich trzích práce.

Z tohoto pozitivního vývoje však neměli prospěch všichni pracovníci. Přestože se počet dlouhodobě nezaměstnaných od devadesátých let snižoval, musíme se tímto problémem i nadále vážně zabývat. V uplynulých letech bylo téměř 45 % nezaměstnaných v EU bez práce déle než jeden rok, zatímco v USA se tento údaj pohybuje kolem 10 %.

Přestože celkový čistý dopad na vytváření pracovních míst nemusí být nikterak výrazný – vzhledem k tomu, že vytváření nových „zelených“ a ekologizace starých pracovních míst bude částečně vyvážena ztrátou stávajících pracovních příležitostí – základní strukturální změny budou zahrnovat pohyb pracovníků mezi hospodářskými odvětvími a typy dovedností.

Klimatické změny a příslušná politická opatření budou mít tedy významný dopad na budoucí poptávku po dovednostech. Nové schopnosti vyžadované nízkouhlíkovou ekonomikou budou – alespoň zpočátku – vytvářet příhodné podmínky pro vysoce kvalifikované pracovníky. S tržním využíváním nových technologií však vzniknou nová pracovní místa také pro pracovníky s nižší odborností: těm však bude třeba nabídnout náležitá školení. Politiky zaměřené na dovednosti, které usnadní přechod k novým pracovním příležitostem a omezí vznik mezer a nedostatků v požadovaných dovednostech, jsou spolu s vhodným sociálním dialogem hlavními ingrediencemi úspěšného přechodu k nízkouhlíkové ekonomice.