V rámci vašeho projektu hromadnezaloby.cz se zabýváte problematikou RPSN u úvěrových smluv. Můžete čtenáře seznámit s touto kauzou?

Jde o kauzu klamavého výpočtu roční procentní sazby nákladů (RPSN) v případě společnosti ESSOX a Home Credit při prodeji vozů přes autobazar AAA Auto. Spotřebitelé šli do autobazaru koupit auto za výhodnou cenu. Financování koupě jim bylo umožněno přes zmiňované úvěrové společnosti.

Háček byl v tom, že lidem bylo do smluv podstrčeno, že na auto, které stojí například 100 000 Kč, jim nebude poskytnut úvěr 100 000 Kč, jak se zdá logické, ale 150 000 Kč, neboť za uzavření úvěrové smlouvy si úvěrová společnost vyúčtovala 50 000 Kč. Aby o takovém poplatku nebyla řeč, tak jej prostě úvěrová společnost uhradila sama sobě tím, že zvedla jistinu a poskytla spotřebiteli úvěr na poplatek, který tak společnost vlastně zaplatila sama sobě.

Kdyby spotřebiteli sdělili: „Ano, úvěr 100 000 Kč s úrokem 10 % p.a. vám dáme, ale zaplaťte nám prosím za uzavření smlouvy 50 000 Kč,“ tak si spotřebitel poklepe na čelo, že se zbláznili. Ale jelikož byl poplatek zahrnut do jistiny, spotřebitelé si neuvědomili, že po nich je taková platba žádaná a že navíc bude i úročena.

Aby se oklamání spotřebitelů zdařilo, zmiňované společnosti daný poplatek nezahrnuly do výpočtu RPSN. Respektive poplatek do výpočtu vstoupil jen jako jistina, nikoliv jako jednorázový poplatek, náklad na uzavření úvěrové smlouvy. Přitom bez daného poplatku by smlouva nebyla uzavřena.

Dotýká se problematika RPSN jen uvedených úvěrových společností?

Zatím máme poznatky jen o tom, že ke klamavému výpočtu přistoupila společnost ESSOX a Home Credit. Například společnost sAutoleasing daný poplatek také účtovala, ale do výpočtu RPSN jej zahrnula i jako náklad na uzavření smlouvy. RPSN tak této společnosti vycházelo dvojnásobné a na trhu tak byla díky své „poctivosti“ znevýhodněna.

Je mi záhadou, jak je možné, že se proti jednání konkurence neohradila a ani teď z dané situace nijak netěží a netlačí na potrestání nekalých konkurentů. Takto se zdravé konkurenční prostředí rozhodně nechová. I tomuto by měla být věnována pozornost nejen novinářů, ale i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, když trh se nechová konkurenčně a jednomu soutěžiteli je jedno, že další dva soutěžitelé porušují zákon.

Čím si vysvětlujete, že se tento nešvar projevil zejména při nákupu automobilů na úvěr?

To je velmi dobrá otázka. Protože ten poplatek za uzavření smlouvy úvěrové společnosti pouze přefakturovaly společnosti AAA Auto, což žádná ze stran už ani nepopírá. Jak plyne i z účetní závěrky této společnosti, její zisky nejsou už tvořeny převážně z prodeje aut, ale ze zprostředkování úvěru.

My jsme si zkušebně v několika případech zjistili od původních vlastníků vozů, za kolik auto prodali AAA Auto, a marže této společnosti při prodeji vozů byla nižší, než kolik zaplatil spotřebitel na poplatku za uzavření úvěrové smlouvy, který pak šel do kapsy autobazaru. Poplatek za uzavření většinou přesahuje i to, co spotřebitel musí zaplatit na úrocích.

Ve skutečnosti tak meritum celého vztahu autobazar, spotřebitel a úvěrová společnost nebylo v koupi vozu či v úvěrové smlouvě, ale v poplatku za uzavření smlouvy. Přitom o tomto poplatku se ale se spotřebiteli vůbec nemluvilo, nejednalo se o něm, byl tajen. A to nepřeháním. Výpovědi spotřebitelů se shodují v tom, že na poplatek vůbec nepadla řeč.

Poctivý obchodník by měl mluvit právě o meritu obchodního vztahu, kterým byl zcela očividně poplatek. Ano, ve smlouvě se objevil, ale je to férové? Vyjednám s vámi smlouvu a do smlouvy vám pak podstrčím takhle obrovský poplatek? Je pak vinou spotřebitele, že si smlouvu řádně nepřečetl? A to nemluvím o tom, že velká část spotřebitelů také shodně tvrdila, že jim protistrana řekla, že musí bohužel rychle odejít, tak ať smlouvu rychle podepíšou a tak dále. Má právo chránit takové jednání podnikatele? A má jej chránit, když hlavní kontrolní údaj výhodnosti úvěru – RPSN uvede klamavě a v poloviční výši? Myslím, že takové jednání nemůže požívat právní ochrany.

Ale co je podstatné, a co bych chtěl zdůraznit, úvěrové společnosti jsou pravděpodobně stejnou obětí jako spotřebitel a zakopaný pes je u společnosti AAA Auto, která k tomuto jednání tyto úvěrové společnosti nutila. Příjem ze zprostředkování úvěru je pro ni daňově výhodnější než příjem z marže nákupu a prodeje auta. Navíc AAA Auto může nabízet auta na úvěr za zdánlivě nižší kupní cenu, kterou spotřebitel jinde nenajde, neboť si nízkou marži zvýší právě na daném poplatku od úvěrové společnosti, tedy v důsledku opět z kapsy spotřebitele.

Uvedené ostatně podtrhuje fakt, že úvěrové smlouvy provinilých společností uzavřené u malých autobazarů byly bez tohoto poplatku a tedy i bez klamavého RPSN.  

Kauzu RPSN řešila již Česká obchodní inspekce. Jaký byl výsledek?

Společnosti ESSOX byla pravomocně udělena pokuta 2 000 000 Kč a společnost ESSOX nevyužila opravného prostředku, tedy rozhodnutí akceptovala bez námitek. Je zvláštní, že po medializaci daného rozhodnutí se společnost ESSOX najednou začala bránit s tím, že ČOI pochybila. Těžko takové argumentaci věřit, pokud společnost ESSOX nevyužila opravné prostředky. Spíše je zřejmé, že doufali, že potichu zaplatí dva miliony a vše bude v pořádku.

Zaznívá argument, že výpočet RPSN není nikterak ustálen a Česká obchodní inspekce nebude řešit obdobné případy vždy se stejným výsledkem ve prospěch dlužníka. Jaký máte názor?

Česká obchodní inspekce má svou metodiku kontroly spotřebitelských úvěrů, včetně kontroly RPSN. Zazněly velmi závažné informace, které však nemohu ze své pozice nijak ověřit, že při dodržování této metodiky musejí kontroloři ČOI u takových smluv klamavý výpočet RPSN zjistit vždy a je spíše otázkou, jak je možné, že se tak dříve nestalo.

Zaslechl jsem i názory, že by zde měly zbystřit i orgány činné v trestním řízení, neboť pokud proběhly kontroly státního orgánu a chybně nic nezjistily, ačkoliv disponovaly metodikou a zjistit pochybení měly, tak je prostě někde chyba.

Provinilci používají argument, že když ČOI předtím nic nezjistila, tak tím jejich jednání schválila. To je pochopitelně právní nesmysl, ale může to hrát například roli při zvážení výše pokuty. Ale dostáváme se zpět, o čem jsme mluvili. Pokud na trhu byly velké společnosti, které RPSN počítaly klamavě, a velká úvěrová společnost, která nikoliv, a pokud ČOI prováděla kontroly jejich smluv, tak je mi záhadou, že se ani na ČOI nikdo nezamyslil nad tím, že sAutoleasing počítá RPSN tak, že mu vychází dvojnásobně než ESSOXu a Home Creditu a že tu tedy něco nehraje.

Je mi záhadou, že společnost sAutoleasing chování konkurence tolerovala a že i ČOI nepřišlo divné, že při stejných vstupních hodnotách vychází úvěrovým společnostem tak zásadní údaj jako RPSN tak výrazně odlišně.

-Zbytek rozhovoru najdete na Hypoindex.cz