Poslanci se prostřednictvím usnesení o přírodních katastrofách věnovali především lesním požárům a povodním, které v letních měsících postihly řadu členských států a měly nedozírný dopad na regionální ekonomiky a životní prostředí v těchto oblastech. Celková plocha vegetace, kterou tyto požáry zasáhly , představuje více než 700 000 ha. Zpustošeny byly také některé lokality patřící do sítě Natura 2000. EP zdůraznil zejména velmi vážnou situaci, které v letních měsících čelilo Řecko. Požáry si zde vyžádaly více než 60 lidských životů a zpustošily přes 250 000 hektarů lesů a křovinatých porostů. Poslanci v této souvislosti poukazují na skutečnost, že „výskyt těchto katastrofálních jevů je také ovlivněn změnou klimatu” a zdůrazňují současně, že „investice do boje proti změně klimatu je proto investicí do prevence sucha a katastrofických lesních požárů”. Poslanci nicméně připouštějí, že na vznik požárů má vliv mnoho dalších faktorů, mezi něž patří především lidská nedbalost a trestná činnost. V souvislosti s povodněmi, které postihly severní členské státy, zdůrazňuje usnesení zejména události ve Velké Británii, které „měly za následek ztrátu nejméně 10 lidských životů”, materiální škody, jejich výše se odhaduje na 5 miliard EUR, a selhání zásobování pitnou vodou pro 420 000 lidí. Poslanci v první řadě vyslovili soustrast a solidaritu s pozůstalými obětí a s obyvateli postižených oblastí. Rovněž vzdali poctu všem, kteří „riskovali svůj život a neúnavně usilovali o uhašení požárů, záchranu lidských životů a omezení škod způsobených přírodními katastrofami tohoto léta”. Evropský parlament se domnívá, že je třeba co nejdříve odstranit následky těchto katastrof a za tímto účelem žádá Komisi, aby co nejdříve „mobilizovala stávající Fond solidarity EU” a urychleně zpřístupnila potřebné zdroje. Poslanci rovněž požadují, aby Komise navrhla mimořádnou pomoc Společenství a přijala „účinná opatření na kompenzaci sociální zátěže spojené se ztrátou zaměstnání a jiných zdrojů příjmu”. Může EU zabránit dalším katastrofám? Aby bylo možné těmto katastrofám v budoucnu v co největší míře předcházet, navrhují poslanci řadu opatření. V první řadě vyzývají členské státy k výměně osvědčených postupů „z hlediska nejnovějších poznatků o zvýšeném riziku povodní a lesních požárů, jehož příčina spočívá ve způsobu, jakým je spravována půda, přírodní stanoviště a odvodňování”. Rovněž netrpělivě očekávají zveřejnění dvou studií Komise, které mají umožnit vytvoření „integrované strategie předcházení přírodním katastrofám”. Další navrhovaná opatření se týkají především dodržování závazků z Kjóta, udržitelného plánování a provádění regionálních a venkovských plánů rozvoje, opětovného zalesňování spálených lesních ploch a zpřísnění postihů za trestné činy, které poškozují životní prostředí a způsobují lesní požáry. Poslanci rovněž vyzývají členské státy, aby „učinily razantní opatření na zlepšení a dodržování svého legislativního rámce pro ochranu lesů a aby se vyhnuly komercializaci, privatizaci a změně statutu lesní půdy, a zamezily tak jejímu nezákonnému využívání a spekulacím”. V neposlední řadě odsuzují praxi legalizace nelegální výstavby na chráněných územích a obecně neschválených územích. EP ocenil solidaritu, kterou při pomoci postižených členským státům prokázala Evropská unie a její členské státy, poukázal však na skutečnost, že zdroje členských států na boj proti požárům jsou omezené a vlády proto nemají vždy možnost nabídnout pomoc sousedním státům, neboť tyto zdroje potřebují k řešení problémů na národní úrovni. EP se domnívá, že rozsah těchto událostí a jejich dopad často překračuje regionální i národní měřítko a možnosti a naléhavě žádá účinnou evropskou podporu. Poslanci požadují vytvoření evropské jednotky, která by byla schopná okamžité reakce a vyzývají Komisi, aby „za tímto účelem připravila konkrétní návrh”. Poslanci rovněž naléhavě vyzývají Radu, aby urychleně přijala nové nařízení o Fondu solidarity EU, které snižuje prahové hodnoty pro mobilizaci Fondu solidarity EU a bude „schopné reagovat na škody účinněji, pružněji a včas”. EP současně přivítal rozhodnutí Rady o zřízení finančního nástroje pro civilní obranu, poslanci se však domnívají, že vyčleněná částka nebude dostačující k účinnému provádění všech úkolů. EP proto žádá Komisi, aby přezkoumala možnosti přístupu k doplňkovým zdrojům, včetně soukromého sektoru. Poslanci v poslední řadě navrhují, aby do zemí nejvíce postižených nedávnými přírodními katastrofami byla vyslána delegace Evropského parlamentu, která by vyjádřila svou solidaritu s jejich obyvatelstvem, zjistila škody a vyvodila závěry pro zlepšení prevence a reakce na podobné extrémní situace v EU do budoucna.