Za necelých šedesát dní, přesněji 2. června, se totiž na první jmenované elektrárně rozjede již naplno její komplexní obnova. Potrvá do roku 2010, přičemž během roku a půl se zbourá a nově postaví polovina elektrárny a za další stejně dlouhé období to samé potká i její druhou polovinu. Celá akce si vyžádá v řádu 25 miliard korun. „Komplexní obnova proběhne ve stávajícím areálu elektrárny. Nejedná se totiž o výstavbu nové elektrárny na zelené louce, ale modernizaci technologie té stávající. V rámci celé republiky půjde o velmi významnou akci, která nemá v Česku srovnání,“ říká Otakar Tuček s tím, že vše je naplánováno na čtyři roky. „Rok a půl budeme bourat polovinu elektrárny a zároveň stavět novou a to samé zopakujeme s druhou polovinou za stejně dlouhou dobu. Definitivně do plného provozu by pak celá zmodernizovaná elektrárna měla najet v roce 2010.“ Komplexní obnova Elektrárny Tušimice bude proto rozdělena do dvou etap. Nejdříve budou zmodernizovány dva výrobní bloky a druhá polovina elektrárny pojede ve stávajícím režimu. Ve druhé fázi se role obrátí s tím, že již budou provozovány dva nové bloky. „Projekt zahrnuje zejména kompletní výměnu čtyř současných kotlů, rekonstrukci stávajících elektroodlučovačů, vybudování nového odsíření a rekonstrukci vodního hospodářství elektrárny,“ dodává Otakar Tuček. Na upravených turbínových stolicích budou přitom nainstalovány čtyři nové třítělesové turbíny, každá o výkonu 200 MW, které dodá společnost Škoda Power. Čtyři generátory pro strojovnu, komplexní zařízení pro elektročást a systém automatizovaného řízení technologických procesů pak dodá společnost Siemens. Díky novým technologiím bude mít po komplexní obnově každý ze čtyř bloků požadovanou účinnost 38 procent. Únik škodlivin do ovzduší se opět sníží, přičemž vyčištěné spaliny budou splňovat emisní limity uplatňované v zemích Evropské unie. „Výstup spalin bude zaveden do chladících věží, takže stávající tři sta metrů vysoký železobetonový komín již nebude zapotřebí. Nové odsiřovací zařízení pak bude zárukou, že do ovzduší bude vypouštěno maximálně 200 mg SO2 na m3, spíše ale méně. Tím se již v předstihu přizpůsobíme novým přísným evropským normám,“ podotkl k tomu Otakar Tuček. V současné době je povoleno vypouštět do ovzduší maximálně 500 mg SO2 na m3. I když oficiálně se na první základní kámen komplexní obnovy poklepe až 2. června, neznamená to, že by se v Tušimicích už nyní nic nedělo. „Všemu předcházely více než roční přípravy. Například se muselo zřídit zázemí pro dodavatelské firmy, takzvané buňkoviště. Rovněž jsem museli vybudovat záložní horkovodní plynovou kotelnu. Ta bude sloužit vyloženě jako záložní zdroj pro systém vytápění a dle potřeby bude v provozu jen po dobu komplexní obnovy. Kromě výroby elektrické energie totiž zajišťuje naše elektrárna i dodávky tepla pro odběratele v okolí, hlavně město Kadaň,“ uzavírá Otakar Tuček, ředitel Elektrárny Tušimice a Elektráren Prunéřov. Modernizace elektrárny Tušimice prodlouží její technickou životnost o dalších pětadvacet let. Tento časový horizont je v souladu s předpokládaným vyuhlením ložiska sousedního dolu Libouš v roce 2035. S opětovnou komplexní obnovou elektrárny se proto po tomto roce již nepočítá. Většina současných uhelných elektráren energetické společnosti ČEZ pochází z konce 60. a z počátku 70. let minulého století. Před 10 lety byly elektrárny sice odsířeny a modernizovány a jejich životnost se tak prodloužila o 10 až 15 let (průměrné stáří uhelných elektráren je nyní 33 let), po roce 2010 by však tak jako tak musely svůj provoz ukončit. V důsledku stále větší poptávky po elektrické energii u nás i ve světě se proto ČEZ, a. s., rozhodl komplexně obnovit 11 bloků hnědouhelných elektráren a naopak 14 dalších pro jejich neefektivnost zcela odstavit. První v řadě celého programu obnovy uhelných elektráren je právě ta v Tušimicích na Chomutovsku. Další v pořadí bude se svými čtyřmi 200 MW bloky nedaleká Elektrárna Prunéřov II, přičemž sousední “jednička” půjde postupně do útlumu. Ve fázi intenzivních příprav je pak výstavba nového hnědouhelného bloku o instalovaném výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice. Po vyřízení všech legislativních náležitostí se počítá s tím, že stavební povolení bude vydáno v květnu 2008. Zatím pouze ve fázi záměru je i obnova Elektrárny Počerady. Ta bude odvislá na možnostech budoucích dodávek uhlí pro tuto elektrárnu. Předpokládaný pokles celkového instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách by měl po obnově dosáhnout zhruba 1000 MW. Další pokles zhruba na polovinu současné kapacity přijde po roce 2030. Účinnost výroby elektřiny bude oproti současným zdrojů u obnovených zdrojů vyšší cca o 15 %, u nově budovaných o 25 %. Objem emisí SO2 a NOx poklesne o více než 50 %. Významné je snížení emisí CO2, a to zejména v souvislosti s plněním závazku z Kjótského protokolu snížit do roku 2012 oproti úrovni roku 1990 emise tohoto skleníkového plynu o 8 %. Obnova uhelných elektráren Skupiny ČEZ si vyžádá investice přesahující 100 milionů korun.