Za lepší kyčelní kloub si pacienti od příštího roku připlatí patnáct tisíc korun, za kvalitnější oční čočku až čtrnáct tisíc korun, za lehčí sádru čtyři stovky. Informují o tom ve čtvrtečním vydání Hospodářské noviny.

Zavedení standardů ve zdravotnictví má svou logiku. Bylo by dobré vědět, na co všechno máme ze své pojistky nárok. Je určitě správné, dostat z bohatých, kteří na to mají a chtějí si připlatit, nějaké peníze navíc. Jenže k ideálnímu stavu vede těžká cesta.

Tři pětiny Čechů nesouhlasí s tím, aby se zdravotní péče rozdělila na standard hrazený z pojištění a na nadstandardní péči, za kterou si pacient připlatí. Vyplývá to z průzkumu, který ve středu zveřejnila agentura CVVM.

Jednou ze součástí připravované reformy zdravotnictví je odlišení standardu, nebo chcete-li, nároku pacienta na plně hrazenou zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění, a tzv. nadstandardu. Fakt, že tento pokus o změnu, která by nás mohla přiblížit k normálním zemím, kde není hanbou, že je někdo bohatší než jiný, a kde dotyčný může svobodně určit, do čeho vloží své peníze, vyvolal mnohé debaty a obavy, které je možno rozdělit do dvou zásadních oblastí.

Poslanci v úterý poslali do druhého čtení vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který upravuje fungování sanitek. Na ty by se nově podle zákona mohlo namísto současných patnácti čekat až dvacet minut.

Někteří lidé stejně jako opozice (ČSSD i KSČM) se bouří proti zdravotnické reformě. Důvod? Bojí se snížení kvality zdravotní péče, nebo vytažení dalších peněz z peněženek pacientů. Možná je tak na čase říci si, zda chceme mít možnost volby nebo přijímat jen to, co nám schválí vláda a proplatí zdravotní pojišťovna.