I když drtivou většinu Čechů zajímá Řecko jen v momentě, kdy tam jedou za sluncem, nyní by měli zbystřit všichni. Volby v jihoevropské zemi totiž podle tn.cz pocítíme i my, tisíce kilometrů daleko.

Rubl odchází do zcela tragických nížin, a i když důvěryhodnost prezidenta Vladimíra Putina podle průzkumů mezi obyvatelstvem údajně překonala důvěru v Boha, Ruská federace je na hraně zabřednutí do vleklé finanční a ekonomické krize.

V průběhu minulého týdne se v médiích objevila informace, že Ukrajinu bude stát konflikt na východě země až 8 miliard dolarů. Koncem týdne pak přišla s nabídkou půl miliardy eur na pomoc zemi také německá kancléřka. V korunách je to celkově kolem 182 miliard korun (168 + 14 miliard korun). Skutečnost však bude, jak vždy, mnohem horší.

Vstup Ruska na Krym je jednoznačně nejdůležitější událostí posledních dnů. Tento politický problém má samozřejmě dopad také na ekonomiku. Pokud se však situace neposune k vojenské konfrontaci, což je málo pravděpodobné, tak zřejmě opět dojde k situaci, kdy proběhne výměna něco za něco.

Situace v Ukrajině se na první pohled v posledních dnech zklidnila. Znesvářené strany se sice dohodly na vratkém příměří, ale země má jiný problém. Bez peněz zvenčí je země prakticky odsouzena k bankrotu, který by mohl mít neblahé důsledky jak na Evropu, tak i na Rusko. A lidé berou banky útokem.

Švédsko zažívá realitní bublinu a jsou vedeny diskuse, zda dojde ke zlomu. Zadlužení švédských domácností je vysoké a roste, což odráží daňové pobídky, snadný přístup k neumořovaným hypotékám a velmi nízké úrokové sazby. Úřad švédské centrální banky řeší dilema – má řešit deflaci, na kterou poukazuje index spotřebitelských cen a ke které nabádá politika cílování inflace, nebo čelit nemovitostní bublině. Odpovědí je větší regulace.