Šrotovné v okolních zemích pomohlo krátkodobě i českému trhu. I když automobilky v Česku šrotovné vítají, ekonomové jsou zásadně proti. Už v červenci prezident republiky Václav Klaus využil své pravomoci a vrátil Poslanecké sněmovně (PČR) k novému hlasování zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability nazývaný protikrizovým balíčkem. Tentokrát však sněmovna protikrizový balíček včetně šrotovného sněmovna prosadila i přes to, že se poslanci ODS hlasování odmítli účastnit.

Cen v Česku za měsíc srpen v meziměsíčním porovnání a ve srovnání s příjmy poklesly již po sedmé za sebou, a to o 0,2%, trh očekával pokles o 0,1%. Na meziroční bázi se inflace snížila již na hodnotu 0,2% z červencových 0,3%, což je v souladu s očekáváním analytiků a mírně pod odhady trhu (tržní odhad byla stagnace na 0,3%).

Finální údaj o hrubém domácím produktu za druhý kvartál tohoto roku ukázal v meziročním porovnání pokles o 5,5 % (první odhad byl - 4,9%), což je největší meziroční pokles v historii samostatné České republiky.

Schválený rozpočet pro celý letošní rok počítá s deficitem 38,3 miliardy korun. Stát však hospodařil ke konci srpna se schodkem 89,6 miliardy korun. Hospodaření státu v období od ledna do srpna je však nejhorší od roku 1993, informovalo dnes ministerstvo financí.

Podle Českého statistického úřadu průmyslová výroba v červenci klesla o 18,4%. Průmysl tak klesá již několik měsíců po sobě.

Po řadě let výjimečného hospodářského růstu čelíme důsledkům světové hospodářské krize. Žádná politická strana, ani žádná vláda nemohou věrohodně tvrdit, že krizi dokáží vyřešit. Příští vláda však může čelit důsledkům krize tím, že provede některá dlouho odkládaná rozhodnutí, jejichž absence je brzdou, nebo dokonce potenciální hrozbou tuzemské ekonomiky. Krize nám tak paradoxně může být prospěšná, neboť nás přinutí uskutečnit reformy, ke kterým bychom za normálních okolností neměli dostatek odvahy a energie.