S oslabením koruny jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizely dřívější prodělky ČNB. Jenže s intervenčním režimem se pojí kurzové a úrokové riziko a riziko ztrát budoucích. Čím větší je objem cizoměnových aktiv, tím větší jsou možné prodělky. Kdo to zaplatí?

Zatímco některé domácnosti mají naspořeno čtvrt milionu korun, jiné si půjčují již dva týdny po výplatě. V průměru mají ale české domácnosti naspořeno 116 tisíc korun a při výpadku příjmu dokáží z úspor vyžít tři měsíce a dvacet jedna dní. Kdo spoří nejvíce a komu se peněz nedostává?

Tištění peněz nepomáhá a odkládá problémy do budoucnosti. Soukromé dluhy se často přelily do dluhů vládních a fiskální pozice vyspělých zemí je slabá. Čeká nás splasknutí dalších bublin?    

Už od příštího měsíce by měli učitelé dostat podle nařízení vlády přidáno. Těšili se v průměru na tisíc korun navíc. Jenže se zdá, že zvýšení mzdy bude jen na oko. To, co jim ředitelé škol přidají povinně na pevné částce platu - jim totiž na doporučení krajů v řadě případů už v září vzali na osobním ohodnocení.

Vláda České republiky se již minulý měsíc zařadila mezi země s dluhopisy se zápornou úrokovou sazbou. Věřitelé jí tak za její dluh ještě platí. Proč? A jak na to doplatí občané?

Kapitálovými trhy nyní cloumá aféra automobilky Volkswagen. Volkswagen minulý týden přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut v celém světě instaloval software umožňující manipulovat s emisními testy. Software byl aktivován pouze v části těchto vozů. Proto automobilka počítá s tím, že počet skutečně postižených automobilů bude nakonec nižší. Přes to mohou být dopady na tuto firmu znatelné, až likvidační.