"Postupné mezičtvrtletní zpomalování ekonomického růstu, které začalo v loňském třetím čtvrtletí, nyní vyústilo v jeho zastavení. Pokles poptávky po konečné spotřebě i tvorbě kapitálu byl plně kompenzován růstem přínosu zahraničního obchodu, kde podstatně rychleji rostl vývoz než dovoz zboží i služeb," informoval ČSÚ.

Předběžný odhad růstu HDP za 3. čtvrtletí z 15. listopadu byl snížen o 0,3 procentního bodu (p.b.) na základě zpřesněných nebo později získaných statistických i administrativních dat.

Zaměstnanost v pojetí národních účtů ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,1 procenta a v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procenta. Meziroční vývoj v jednotlivých odvětvích byl diferencovaný - pokles počtu zaměstnaných osob v zemědělství (včetně lesnictví), průmyslu a stavebnictví byl kompenzován nárůsty v odvětvích obchodu, tržních i netržních služeb. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnanost mírně vzrostla ve většině tržních i netržních odvětví.

Na nabídkové straně ekonomiky mají pro výši a vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH) zásadní význam tři seskupení odvětví – zpracovatelský průmysl, obchod (včetně pohostinství, dopravy a ubytování) a vybrané, převážně netržní služby (veřejná správa, obrana, vzdělávání a zdravotní a sociální péče).

Zpracovatelský průmysl vytvořil téměř o 11 procent větší objem HPH než ve stejném čtvrtletí loňského roku, když těžil z přírůstků dosažených v předchozích čtvrtletích, úrovně letošního 2. čtvrtletí však již nedosáhl.

Obchod zůstal pod úrovní jak loňského 3. čtvrtletí, tak i letošního 2. čtvrtletí. Skupina odvětví převážně netržních služeb naopak zaznamenala mírný meziroční i mezičtvrtletní růst. Z ostatních odvětví se v meziročním i mezičtvrtletním srovnání nejvíce zvýšila HPH v peněžnictví (včetně pojišťovnictví), mezičtvrtletně pak také v zemědělství a lesním hospodářství; naopak další pokles postihl stavebnictví. HPH v úhrnu vzrostla meziročně o 1,1 procenta, zatímco ve srovnání s 2. čtvrtletím stagnovala.

Žádná ze základních složek poptávky s výjimkou zahraničního obchodu nedosáhla v reálném vyjádření úrovně loňského třetího ani letošního druhého čtvrtletí.

Na meziročním snížení výdajů na konečnou spotřebu v úhrnu o 1,2 procenta se podílely jak domácnosti (- 0,4 %), tak hlavně instituce sektoru vlády (- 3,0 %). Domácnosti omezily objemy spotřeby potravin, alkoholických i nealkoholických nápojů, tabákových výrobků, méně vydaly také za oděvy, obuv, nábytek, bytové vybavení a dopravní prostředky. V běžných cenách byly jejich celkové výdaje vyšší o 1,3 procenta.

Vysoký pokles tvorby hrubého kapitálu meziročně o 6,6 procenta byl ovlivněn zejména vývojem zásob. V průběhu 3. čtvrtletí zásoby materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků a obchodního zboží (bez očištění o sezonní a kalendářní vlivy) sice vzrostly nominálně o 17,4 mld. Kč, loňského mimořádně vysokého základu však zdaleka nedosáhly. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v reálném vyjádření byla o 1,9 procenta meziročně a 0,5 procenta mezičtvrtletně nižší, na čemž se podílely hlavně klesající investice do staveb a strojního vybavení. Investice do dopravních prostředků naopak vzrostly.

Aktivní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami (39,2 mld. Kč v běžných cenách) bylo třikrát vyšší než ve třetím loňském čtvrtletí, a to i přes zhoršení směnných relací o 1,5 procentního bodu. V reálném vyjádření vzrostl vývoz meziročně o 8,8 procenta, zatímco dovoz pouze o 3,1 procenta.

V běžných cenách HDP ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,1 procenta na 957,8 miliardy korun. Implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 0,1 procenta především v důsledku rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen zboží a služeb, když deflátor vývozu meziročně klesl o 0,2 procenta, zatímco deflátor dovozu byl vyšší o 1,3 procenta. Proti snížení úhrnné cenové hladiny působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu, který vzrostl o 1,7 procenta.

-Filip Sušanka | MED