"Dopady těchto schůzek jsou většinou omezené, k výraznějším překvapením tam nedochází. Prohlášení o opatření ke zlepšení fungování finančních trhů se objevují už delší dobu, stejně tak o záměrech zvažovat konkrétní kroky k více integrované finanční struktuře zahrnující společný dohled nad bankami, řešení situace zkrachovalých bank a záruky na vklady nezazněly úplně poprvé. Musíme si počkat až na první opravdové opatření, ale z historických zkušeností toto pravděpodobně přijde až po případné nové výrazné negativní politicko-ekonomické události," uvedl Pavel Vondráček z LBBW Bank CZ.

Podobně to pak vidí Jan Kudláček ze společnosti AXA Investiční společnost. Summit G20 podle jeho názoru nevybočil ze současné pro růstové rétoriky politických vůdců. "Apel směrem k bankovní unii v dnešních dnech už ničím nepřekvapí. Jako drobnou svízel lze vnímat roztržku D. Camerona s F. Hollandem ve věci zdanění bohatých. Překvapením tak mohla být snad jen pochvala Saudské Arábie a Číny," přiblížil Kudláček. I ostatní oslovení investiční odborníci sdílí obdobné názory, to když téměř 85 procent z nich očekává neutrální dopad tohoto summitu na finanční trhy.

Vliv politiků na ekonomiku i samotné finanční trhy není nezanedbatelný, ne vždy se však politikům povede podle jejich představ. "Vliv politiky na ekonomiku v posledních padesáti letech výrazně narostl. Podíl vládních výdajů na celkovém HDP je již tak velký, že politická rozhodnutí významně ovlivňují trhy. Navíc nejde jen o samotné výdaje, ale také regulaci trhů a nastavení pravidel," nastínil Jan Šimek ze společnosti Broker Consulting.

Investiční odborníci v tomto směru poukazují zejména na zvyšující se regulace a zvyšování daňové zátěže, které ekonomice spíše škodí, než prospívají. "Snaha o zásahy státu do ekonomiky, nadměrné zvyšování daní a regulace nepovede ke kýženému nastartování hospodářského růstu. Stát není a nikdy nebyl efektivní hospodářem a pro ekonomiku je výhodnější, když ponechá peníze v kapsách ostatních ekonomických subjektů. Příčinou současné krize nejsou finanční trhy, ty pouze jako kanárci v dole ukázaly na problémy erárního žití na dluh. Státy by se měly snažit zlepšit podmínky a infrastrukturu pro svobodné podnikání a nepřistřihávat mu křídla," řekl David Kufa ze společnosti Conseq Investment Management.

I podle Jana Kudláčka z AXA Investiční společnosti by trhům více prospělo, kdyby si mohly více žít svým vlastním životem. "Všeobecně vnímám vliv politiků na finanční trhy negativně. Okřídlené laissez-faire laissez-passer, tedy Nechte, ať se stane, tak v dnešních krizových časech platí paradoxně více než kdy dříve," uvedl Kudláček.

Synonymem setkání státníků eurozóny se už téměř staly regulace. Státníci by s jejich pomocí chtěli vyřešit potíže, se kterými se potýkají některé země platící eurem. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je to pak tedy ekonomika eurozóny, která vybočuje svou svázaností, což potvrdil i Petr Zajíc ze společnosti Pioneer Investments. "V USA si politici nevedou úplně nejlépe, na druhou stranu v měřítku zbytku světa to ještě není taková katastrofa. Americká ekonomika je navíc, na rozdíl od té evropské, ovlivňována businessmany nebo korporacemi než politickými rozhodnutími. I díky tomu je americká ekonomika výrazně flexibilnější a také byla schopna se zotavit z finanční krize, přestože jí byla zasažena více," uvedl Zajíc.