Evropský statistický úřad Eurostat v úterý zveřejní údaje o vývoji maloobchodních tržeb v dubnu letošního roku v eurozóně i v celé Evropské unii (EU). V březnu objem maloobchodních tržeb v eurozóně meziměsíčně klesl o jedno procento. V celé evropské sedmadvacítce se tento ukazatel snížil o 0,8 procenta.

Tentýž den začne v Paříži dvoudenní zasedání skupiny G20 o posílení bezpečnostních standardů jaderných elektráren. Tímto krokem chce G20 reagovat na krizi, které čelilo Japonsko v souvislosti s elektrárnou Fukušima.

Ve středu Eurostat zveřejní zpřesněný odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí v zemích eurozóny i celé Evropské unie (EU). Podle bleskového odhadu ekonomika celé EU vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,5 procenta. V mezičtvrtletním srovnání vzrostl HDP celé unie i eurozóny o 0,8 procenta.

Ve čtvrtek bude Evropská centrální banka (ECB) rozhodovat o nastavení měnové politiky. Na svém posledním květnovém zasedání ECB v souladu s očekáváním ponechala hlavní úrokovou sazbu na úrovni 1,25 procenta. Z průzkumu agentury Reuters vyplývá, že banka by se měla odhodlat k zvýšení sazby až na svém zasedání v červenci.

Britská centrální banka (BoE) by měla ponechat hlavní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta. Většina ekonomů se domnívá, že banka se zvýšením hlavní úrokové sazby počká až na čtvrté čtvrtletí letošního roku. Ve květnové prognóze přitom analytici uvedli, že k tomuto kroku se BoE odhodlá již ve třetím kvartále.

V pátek zveřejní Německý spolkový statistický úřad konečné údaje o květnové inflaci v Německu. Podle předběžných údajů činila meziroční míra inflace v květnu 2,3 procenta. „S korekcí cen ropy a dalších komodit lze očekávat, že oslabily tlaky na růst inflace v Německu. Je tak pravděpodobné, že se spotřebitelské ceny v květnu nezměnily a meziroční inflace stagnovala na úrovni 2,3 procenta,“ uvedl pro agenturu Mediafax David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

Český ekonomický týden se ponese ve znamení makrodat

Český statistický úřad (ČSÚ) a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v následujícím týdnu zveřejní celou řadu makroekonomických údajů. V pondělí to budou průmysl, stavebnictví a obchodní bilance, ve středu nezaměstnanost a průměrná mzda, ve čtvrtek inflace a zpřesněné údaje o HDP.

Průmyslová produkce se podle tržního konsenzu agentury Reuters v dubnu meziročně zvýšila o osm procent. „Tempo průmyslové výroby pozvolna slábne. Na vině nejsou ani tak slabší zakázky, jako především vysoké srovnávací základy z předchozího roku, kdy se výroba zvýšila o 10,5 procenta,“ uvedl pro agenturu Mediafax Petr Dufek, analytik ČSOB (+6,2 %). Zároveň připomněl efekt nižšího počtu pracovních dnů. Podle něj se dá zcela jistě počítat s výrazným meziročním zvýšením produkce automobilového průmyslu a strojírenství. „Celkově jsou výsledky průmyslu pozitivní, a to především díky zahraničním zakázkám. A na ty se bude soustřeďovat pozornost i nadále,“ očekává analytik. Stavební výroba v březnu meziročně vzrostla o 4,6 procenta, po očištění od sezonních vlivů byla meziměsíčně vyšší o 2,6 procenta.

Dubnová obchodní bilance podle analytiků vykázala přebytek 15 miliard korun. „Už předchozí výsledky obchodní bilance naznačovaly, že se exportním firmám z ČR na zahraničních trzích daří. Dvouciferné růsty vývozu jdou ruku v ruce se solidním růstem průmyslu, především výroby aut a strojírenství,“ připomněl Dufek. „Na straně dovozu opět sehrají výraznou roli drahé komodity, které tentokrát navýší importy opět o zhruba čtyři miliardy korun,“ dodal.

Květnová míra nezaměstnanosti by podle mediánu Reuters měla klesnout z dubnových 8,6 na 8,2 procenta. „Pokles způsobí kombinace příznivých sezonních faktorů a zlepšené cyklické složky. To zlepšení je pozvolné a odpovídá mírnému ekonomickému oživení,“ doplnil David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Na podzim se podle něj míra nezaměstnanosti dostane až na úroveň 7,7 procenta, v prosinci by se měla vrátit k osmi procentům.

Meziroční míra inflace podle tržního konsenzu v květnu vzrostla z dubnových 1,6 na 1,8 procenta. „Na květnovou inflaci měly tentokrát vliv nejspíše potraviny, především pečivo. Dozvuky cenového růstu se dají čekat u tabákových výrobků, pohonných hmot a sezonního zboží,“ očekává Dufek.

Ve středu ČSÚ uveřejní údaje o průměrných mzdách za 1. čtvrtletí. Ve 4. čtvrtletí loňského roku se meziročně reálně snížila o 1,2 procenta na 25 803 Kč. Ve čtvrtek vyjdou zpřesněná data o HDP v 1. čtvrtletí. Podle předběžných odhadů si česká ekonomika mazikvartálně polepšila o 0,6 procenta, meziročně vzrostla o 2,5 procenta, což byl nepatrně lepší výsledek, než očekával tržní konsenzus agentury Reuters (+0,5 %, resp. +2,4 %).

-Tomáš Cížek | MED