Vláda z navržených opatření splnila pouze tři body z celkových šedesáti devíti - zavedení podpory výroby obnovitelného tepla a zvýšení poplatků za zábory orné půdy. Navrhla také zrušení komunistických paragrafů o konfiskaci domů a zahrad kvůli těžbě.

Nečasův kabinet naopak podle ekologů za dva roky svého působení svou nečinností umožnil další etapu živelného kácení zejména ovocných alejí podél cest i nezákonné zásahy do nejvzácnější přírody v jádru Národního parku Šumava. Vláda se nepokusila snížit hluk ve městech a nezabránila ani rušivým jízdám kamionů přes obce a vesnice. Nedokázala vůči znečišťovatelům prosadit poplatky za škodliviny v ovzduší tak, aby průmysl skutečně motivovaly k výměně zastaralých technologií. Desítky miliard korun ve formě tzv. emisních povolenek vláda věnovala bohatým energetickým společnostem zdarma. Prodejem emisních povolenek přitom mohl kabinet podpořit snížení účtů rodin za vytápění v domácnostech. Ministerstvo životního prostředí však překvapivě navrhlo držet recyklaci domácího odpadu na nízké úrovni a cenné suroviny v odpadu namísto využití spalovat.

Expert na ekologickou politiku Daniel Vondrouš uvádí: "Ministerstvo životního prostředí, které je pro prosazování zdravého prostředí klíčové, v tomto období prošlo asi nejmarkantnější proměnou ze všech rezortů – zdá se, že jednoduše přestalo dělat svou práci."

Ministerstvo nedávno představilo novou surovinou politiku, která zahrnuje zrušení územních limitů těžby hnědého uhlí, přípravu těžby černého uhlí pod Beskydami, otevření nových uranových dolů na Jihlavsku, obnovu těžby uranu na Liberecku chemickým loužením (na tomto místě jedinou možnou metodou) či omezení možnosti občanů vyjádřit se k otevření dolu v sousedství, vypočítává organizace Zelený kruh negativní dopady rozhodnutí ministerstva životního prostředí.

Ekologové se dále obávají, že zatímco parlament projednává zrušení vyvlastňování ve prospěch těžařů, ministr průmyslu je požaduje zase zavést. Problematický je prý i návrh nové energetické politiky, která má údajně zastavit podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a naopak zavést další dotace pro jadernou elektřinu.

"Vláda v období krize odsunula ochranu životního prostředí až na poslední místo s argumentem, že si ji nyní nemůžeme dovolit. Opravdu? Z výčtu jejích prohřešků bohužel vyplývá, že spíše než o úspory jde o nevůli zabývat se kvalitou našeho života," shrnuje závěrem ředitelka Zeleného kruhu Júlia Sokolovičová.

Ondrej Švec | MED