Důchodci v Česku zaplatí nájem, na jídlo jim stále zbývá pár korun
2. 10. 2018 – 12:18 | Penze | red | Diskuze:
Velká část českých důchodců se potýká s nedostatkem financí. Největší problém představují náklady na bydlení, které tvoří až 60 % jejich výdajů. A situace může být ještě horší, ceny nájmů totiž letí vzhůru. Podle Institutu důstojného stárnutí Češi vnímají jako největší překážku klidného stárnutí nedostupné bydlení.
Tento problém řeší zejména obce, které mají nedostatek volných malometrážních bezbariérových nájemních bytů. Přitom 57 % seniorů by podle dostupných údajů zvolilo jako nejvhodnější bydlení právě tuto variantu.
Nejohroženější skupinou jsou seniorky, které zůstaly samy a žijí v podnájmu. Jejich důchod v průměru nepřesáhne 11 tisíc korun a z této částky musejí uhradit nejen nájem, ale také jídlo a další položky nutné pro důstojný život. Přitom za bydlení dají až 60 % svých příjmů.
"V České republice chybí vhodné bezbariérové byty, především malometrážní. Po roce 1989 se většina obcí zbavila svého bytového fondu, který je významně pod evropským standardem. Zájemcům o rezidenční služby, jako je domov pro seniory, chybí často možnost výběru, aby žili v zařízení, které odpovídá jejich potřebám a možnostem," uvádí Olga Starostová z Institutu důstojného stárnutí Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Důležitá je podle odborníků také větší podpora terénních služeb a posílení komunitní neformální péče pro seniory na obcích. Toto opatření by podle nich umožnilo seniorům zůstat co nejdéle ve svém původním bydlišti.
Podle Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení si většina důchodců přeje prožít závěrečnou část života ve svém původním bydlišti a přitom zůstat v kontaktu s rodinou. "Jedním z důležitých přání seniorů je touha dožít u sebe doma. Starší lidé neradi mění své zvyky, ani místa, na která jsou zvyklá, a nechtějí se loučit s lidmi, se kterými denně nebo velmi často komunikují. Opuštěním místa, kde žijí, mají pocit, že ztrácí část svobody, což může vést k odmítavému postoji k pobytu v domově důchodců nebo kdekoliv jinde, kde se dnes poskytují klasické sociální služby seniorům,“ komentuje situaci Karel Schwarz, předseda Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Odborníci se shodují, že jistým řešením může být zapojení obcí do dotačních programů na podporu komunitního bydlení seniorů, který také počítá s vytvářením terénních mobilních týmů sociálních pracovníků. Klíčové je podle nich také propojení sociální a zdravotní péče včetně posílení podpory rodinných pečujících.