Důchod nikdy nenahradí mzdu. Čím bohatší země, tím horší důchod?
23. 1. 2014 – 0:14 | Penze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Ke konci roku 2012 byl důchodový systém ve středu pozornosti takřka všech obyvatel české kotliny. I ti, kteří se o výpočet důchodu či důchodový systém nikdy nezajímali, se najednou stávali těmi nejlepšími a na slovo vzatými odborníky na téma penzí. Důvodem byla tzv. důchodová reforma, která měnila doposud zažité pořádky v oblasti penzí. Ať již byl člověk zastánce této reformy či její odpůrce, měli jedno společné. Při debatách si často pomáhali argumenty, že to či ono je běžné v civilizované Evropě či ve světě, a proto není důvod, aby to nebylo zavedeno i u nás (či aby se tehdejší systém nijak neměnil).
Pokles bez ohledu na zemi
Pro postproduktivní věk je u většiny lidí charakteristické, že dojde k poklesu jejich životní úrovně. A to bez ohledu na zemi. Lidé přijdou o pravidelný, často dost vysoký příjem, a jsou odkázání na to, co si sami naspořili, případně co jim dá stát. Role státu je velká zejména ve členských zemích Evropské unie.
Jak vyplývá z tabulky, nejvyšší státní důchody (74 % z předchozích příjmů) mají V Lucembursku, nejnižší v Chorvatsku. Mohlo by se zdát, že bude platit přímá úměra, čím bohatší země, tím vyšší náhradový poměr. Nicméně není to pravdou. Výše náhradového poměru Slovenska je třeba vyšší než v případě Německa, nebo dokonce i Rumunsko má vyšší státní důchod v poměru k předchozím příjmům než Německo či Dánsko.
V ČR dosahuje náhradový poměr mediánu důchodu a mediánu mzdy 53 %, což odpovídá mediánu důchodu 10 500 Kč (průměrný důchod je cca 11 000 Kč) a mediánu mzdy 20 000 Kč (průměrná mzda je asi 25 000 Kč). Patříme v Evropě mezi průměr v této oblasti.
Náhradový poměr u důchodu v zemích EU (v %)
Země |
Náhradový poměr |
Země |
Náhradový poměr |
Lucembursko |
74 |
Litva |
52 |
Francie |
64 |
Německo |
51 |
Rumunsko |
64 |
Finsko |
50 |
Slovensko |
62 |
Velká Británie |
48 |
Rakousko |
60 |
Irsko |
47 |
Maďarsko |
59 |
Malta |
47 |
Švédsko |
58 |
Slovinsko |
47 |
Portugalsko |
56 |
Nizozemí |
46 |
Španělsko |
56 |
Řecko |
45 |
Itálie |
55 |
Belgie |
44 |
Polsko |
55 |
Dánsko |
42 |
Estonsko |
54 |
Bulharsko |
41 |
Lotyšsko |
53 |
Kypr |
38 |
Česko |
53 |
Chorvatsko |
35 |
Zdroj: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistische Jahrbuch 2013, Kapitel Internationales
V tabulce je uveden „náhradový poměr“, a to medián důchodu ve věkové skupině od 65 let do 74 let k mediánu hrubé mzdy lidí ve věku 50 až 59 let (věk krátce před odchodem do důchodu, který v řadě zemí určuje výši důchodu člověka. Medián je brán proto, že je poněkud více vypovídající, než průměr. Tabulka zohledňuje pouze důchod. Další sociální dávky nejsou brány v úvahu.
Ovšem přesnější porovnání výše státních důchodů v jednotlivých zemích není dost dobře možné. V každé zemi se státní důchod vypočítává poněkud odlišně, neboť jej ovlivňuje řada parametrů. Může se tak velmi jednoduše stát, že dva lidé s totožnou mzdou budou mít velmi odlišnou výši důchodu. Neboť ta v Evropě závisí nejenom na příjmech získaných v delším časovém období, ale rovněž i na celkové době pojištění. Ovšem oba tyto parametry se v jednotlivých zemích započítávají odlišně.
Průměr či medián?
Český statistický úřad čas od času zveřejňuje průměrnou mzdu v České republice. Obvykle se kvůli její výši strhne horlivá debata, že na ni dvě třetiny mzdy nedosáhne. Na vině však není ČSU, ale jde o charakteristickou vlastnost průměru. Jednoduše proto, že jakýkoli průměr neodpovídá nejčastější hodnotě v daném souboru. Tedy průměrná mzda neodpovídá nejčastější mzdě. Je totiž vyšší zásluhou vysoce hodnocených zaměstnanců. Naproti tomu medián, zjednodušeně řečeno, ukazuje situaci, kdy polovina souboru má nižší hodnotu a druhá polovina vyšší. Opět na příkladu mzdy to znamená, že polovina zaměstnanců má nižší a druhá polovina vyšší mzdu. Proto medián poněkud lépe vypovídá o výši mzdy (důchodu apod.) v daném státě.
-Šimon Finemon | Více na Investujeme.cz