Pokles bez ohledu na zemi

Pro postproduktivní věk je u většiny lidí charakteristické, že dojde k poklesu jejich životní úrovně. A to bez ohledu na zemi. Lidé přijdou o pravidelný, často dost vysoký příjem, a jsou odkázání na to, co si sami naspořili, případně co jim dá stát. Role státu je velká zejména ve členských zemích Evropské unie.

Jak vyplývá z tabulky, nejvyšší státní důchody (74 % z předchozích příjmů) mají V Lucembursku, nejnižší v Chorvatsku. Mohlo by se zdát, že bude platit přímá úměra, čím bohatší země, tím vyšší náhradový poměr. Nicméně není to pravdou. Výše náhradového poměru Slovenska je třeba vyšší než v případě Německa, nebo dokonce i Rumunsko má vyšší státní důchod v poměru k předchozím příjmům než Německo či Dánsko.

V ČR dosahuje náhradový poměr mediánu důchodu a mediánu mzdy 53 %, což odpovídá mediánu důchodu 10 500 Kč (průměrný důchod je cca 11 000 Kč) a mediánu mzdy 20 000 Kč (průměrná mzda je asi 25 000 Kč). Patříme v Evropě mezi průměr v této oblasti.

Náhradový poměr u důchodu v zemích EU (v %)

Zdroj: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistische Jahrbuch 2013, Kapitel Internationales

V tabulce je uveden „náhradový poměr“, a to medián důchodu ve věkové skupině od 65 let do 74 let k mediánu hrubé mzdy lidí ve věku 50 až 59 let (věk krátce před odchodem do důchodu, který v řadě zemí určuje výši důchodu člověka. Medián je brán proto, že je poněkud více vypovídající, než průměr. Tabulka zohledňuje pouze důchod. Další sociální dávky nejsou brány v úvahu.

Ovšem přesnější porovnání výše státních důchodů v jednotlivých zemích není dost dobře možné. V každé zemi se státní důchod vypočítává poněkud odlišně, neboť jej ovlivňuje řada parametrů. Může se tak velmi jednoduše stát, že dva lidé s totožnou mzdou budou mít velmi odlišnou výši důchodu. Neboť ta v Evropě závisí nejenom na příjmech získaných v delším časovém období, ale rovněž i na celkové době pojištění. Ovšem oba tyto parametry se v jednotlivých zemích započítávají odlišně.

Průměr či medián?

Český statistický úřad čas od času zveřejňuje průměrnou mzdu v České republice. Obvykle se kvůli její výši strhne horlivá debata, že na ni dvě třetiny mzdy nedosáhne. Na vině však není ČSU, ale jde o charakteristickou vlastnost průměru. Jednoduše proto, že jakýkoli průměr neodpovídá nejčastější hodnotě v daném souboru. Tedy průměrná mzda neodpovídá nejčastější mzdě. Je totiž vyšší zásluhou vysoce hodnocených zaměstnanců. Naproti tomu medián, zjednodušeně řečeno, ukazuje situaci, kdy polovina souboru má nižší hodnotu a druhá polovina vyšší. Opět na příkladu mzdy to znamená, že polovina zaměstnanců má nižší a druhá polovina vyšší mzdu. Proto medián poněkud lépe vypovídá o výši mzdy (důchodu apod.) v daném státě.

-Šimon Finemon | Více na Investujeme.cz