V příštím roce se však může situace změnit zejména kvůli zdražení elektřiny pro domácnosti či případnému zvýšení daně z přidané hodnoty.

Český statistický úřad zveřejnil v pátek údaje o srpnové inflaci. Spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně klesly o 0,3 procenta. Jde o první letošní meziměsíční pokles cen. Meziroční inflace zůstala beze změny na úrovni 1,9 procenta. "Na podobně vysokých hodnotách byla inflace naposledy v březnu 2009," upozornila Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. "Je logické, že poté, co se ekonomka dostala z krize, bude inflace vyšší než v době recese. Ovšem stále nejde o žádnou vysokou inflaci. Přesněji řečeno – inflaci do dvou procent můžeme považovat za nízkou. Drží se těsně pod cílem centrální banky a spíš můžeme mluvit o návratu inflace k normálním hodnotám," dodala.

Psali jsme: Fotovoltaika zdraží elektřinu maximálně o pět procent tvrdí další studie

"Inflace zůstává v blízkosti cíle centrální banky. Jádrová inflace (po vyloučení cen potravin, energií a vlivu daňový změn a regulovaných cen) ovšem stále dosahuje záporných hodnot," podotkl David Marek, analytik společnosti Patria Finance.

"Ve srovnání s loňským rokem si už nyní spotřebitelé připlácejí za potraviny, zdraví a tradičně dražší je i bydlení. A jak je patrné z odhadů letošní sklizně doma i v zahraničí, za potraviny se bude v příštích měsících platit ještě více," uvedl Petr Dufek z Československé obchodní banky.

Šichtařová upozornila, že finanční trh v průměru očekával meziměsíční pokles cenové hladin o 0,2 procenta a meziroční růst na dvě procenta. "Inflace je tedy nižší, než se předpokládalo, a to ze dvou důvodů. První je v zásadě nezajímavý. Na meziměsíčním poklesu cenové hladiny se podepsaly hlavně sezonní faktory, přesněji řečeno levnější zelenina (o 26,6 %) a některé druhy sezonního ovoce (o 13 %). Možná by stál za řeč ještě pokles cen obuvi o 1,5 procenta kvůli sezonním slevám. Neboli důvody víceméně náhodné, související s ročním obdobím, úrodou, a nemající žádný dopad třeba na měnovou politiku centrální banky," řekla ředitelka Next Finance.

Druhý důvod sice podle ní neovlivnil cenovou hladinu tak silně, ale je podstatnější. "Možná bychom mohli říci varovnější. Jde o pokles cen pohonných hmot. Ty jsou meziměsíčně nižší o 1,9 procenta. Vzhledem k tomu, že koruna k dolaru v průběhu srpna již lehce oslabovala (ve srovnání s červencem), tentokrát nemůžeme levnější pohonné hmoty odůvodnit kurzem. Podepisuje se na nich skutečně pokles cen ropy a jejích derivátů na světových trzích," uvedla Šichtařová. "Co je příjemné pro průmysl a motoristy, je varovné z makroekonomického pohledu. Jde o další z mnoha známek, že světová ekonomika se opět ochlazuje. A to je klíčové i pro odpověď na otázku, co čekat ohledně inflace v dalších měsících," konstatovala.

Inflace zůstane podle Dufka blízko cíle České národní banky i po zbytek letošního roku. "Na začátku toho příštího se dá čekat mírný skok vzhůru, který ovšem nikdo ještě nedokáže odhadnout. Uvidíme, kolik nás bude stát elektřina, a zda opravdu dojde k dalšímu zvýšení daně z přidané hodnoty," řekl. "Prozatím je jasné a stále platné, že za inflací u nás stojí především administrativní zásahy, tedy daně, regulované ceny a stále více i regulační zásahy do výroby energií," dodal.

Inflace by měla podle Davida Marka v příštím roce vzrůst kvůli zdražení elektřiny pro domácnosti po zvýšení příspěvku na obnovitelné energie do intervalu tří až čtyř procent. "Rizikem jsou sekundární dopady dražší energie, tj. vliv na ceny ostatních výrobků a služeb, a možnost posunu inflačních očekávání. Současný ekonomický vývoj nahrává stabilitě úrokových sazeb v nejbližších měsících. Zmíněná rizika by ovšem mohla ovlivnit budoucí měnovou politiku," podotkl Marek.

-Dana Rybáková, Mediafax

K cenám elektřiny:

- Svobodní: Vyberte si zda chcete "zelenou" energii, podle toho zaplatíte

- Poroste cena elektřiny? Vláda chce vyjednávat

- Elektřina může nekontrolovatelně zdražovat, v solárních elektrárnách tiká další bomba