Doporučení je přístupné na této internetové adrese: www.oecd.org/…sumer-policy. „Elektronické obchodování (e-commerce) umožnilo spotřebitelům získat přístup k rozšiřujícímu se sortimentu zboží a služeb,“ říká Michael Jenkin, předseda Výboru OECD pro spotřebitelskou politiku (CCP), který doporučení vypracoval. „Nedávné studie ukázaly, že spotřebitelé se mohou zdráhat využít všech výhod nákupů on-line z důvodu obav z řešení sporu v případě, že nebudou s nákupem spokojeni. Doporučení obsahuje praktické kroky k odstranění těchto obav systematickým a komplexním způsobem.“ Kromě funkce předsedy CCP pan Jenkins zastává funkci generálního ředitele Úřadu pro spotřebitelské záležitosti (Office of Consumer Affairs) při kanadském ministerstvu průmyslu (Industry Canada). Doporučení se zabývá současnými praktickými a právními překážkami bránící provádění opravných prostředků ve spotřebitelských případech v místním nebo přeshraničním kontextu. Doporučení přichází v době, kdy členské státy věnují zvýšenou pozornost mechanismům pro řešení sporů a odškodnění, a především mechanismům pro společnou akci. Doporučení se zaměřuje na pět prioritních oblastí: stanovení základních prvků nezbytných k vytvoření rámců pro účinná vnitrostátní řešení a odškodnění; zdokonalování řešení přeshraničních sporů; zvětšování rozsahu působnosti a zvyšování účinnosti iniciativ soukromého sektoru při řešení sporů; získávání informací pro monitorování vývoje a trendů v oblasti spotřebitelských stížností; a zdokonalování spotřebitelského a podnikového vzdělávání a zvyšování povědomí o způsobech předcházení a řešení sporů. Vnitrostátní rámec vyzývá vlády, aby spotřebitelům poskytly mechanismy, které jim umožní jednat samostatně, např. alternativní služby pro řešení sporů a zjednodušené postupy pro soudy zabývající se drobnými stížnostmi, nebo společně, např. prostřednictvím akcí zahájených spotřebitelem v zastoupení jiných spotřebitelů. Zahrnuje také akce zahájené spotřebitelskými organizacemi zastupujícími spotřebitele, akce zahájené úřady na ochranu spotřebitele, které jednají jako strany zastupující spotřebitele. Úřady na ochranu spotřebitele mohou zajistit náhradu škody nebo usnadnit její získání ve prospěch spotřebitelů, a umožnit jim požadovat vydání soudních příkazů v občanskoprávních a trestněprávních řízeních, a vystupovat jako zastupující strana v žalobách o náhradu škody. Pokud jde o přeshraniční spory, doporučení vyzývá členské země, aby zlepšovaly osvětu a přístup k mechanismům pro řešení sporů a odškodnění, a zvyšovaly účinnost opravných prostředků. Doporučení čerpá z těchto dřívějších dokumentů: Doporučení OECD o Směrnici na ochranu spotřebitele v elektronickém obchodě z roku 1999 (OECD Guidelines for Consumer Protection in the Context of Electronic Commerce (http://www.oecd.org/…34023235.pdf)) vyzývající k dalšímu rozvoji mechanismů pro řešení sporů, a Doporučení Rady OECD o zásadách ochrany spotřebitelů před podvodnými a klamavými přeshraničními obchodními praktikami (OECD Guidelines for Protecting Consumers from Fraudulent and Deceptive Commercial Practices Across Borders (http://www.oecd.org/…/2956464.pdf) z roku 2003, které výslovně doporučuje další úsilí v otázce odškodnění spotřebitele. Doporučení vychází ze Zprávy o řešení spotřebitelských sporů a odškodnění na globálních trzích (Report on Consumer Dispute Resolution and Redress in the Global Marketplace), která zahrnuje průzkum v členských zemích a souhrnné informace z jednání pracovní skupiny OECD o řešení spotřebitelských sporů a odškodnění na globálních trzích (OECD Workshop on Consumer Dispute Resolution and Redress in the Global Marketplace), které se konalo v dubnu 2005 ve Washingtonu D.C.(www.oecd.org/…36456184.pdf).