"Pokud zaměstnavatel dlužnou mzdu nevyplatí, můžete na něj podat žalobu, a to k místně příslušnému soudu. Rozhodně bych nečekal příliš dlouho. Jestli jste nedostali už tři a více výplat, je to signál k tomu, že byste neměli otálet," říká prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek.

Na základě žaloby následně soud určí, že zaměstnavatel je dlužníkem a že vám má během stanovené lhůty zaplatit dlužnou částku. Jako zaměstnanec tedy budete v pozici věřitele, a když zaměstnavatel nebude reagovat na rozhodnutí soudu o zaplacení dlužné částky a lhůta pro to stanovená uplyne marně, může zaměstnanec podat návrh na zahájení exekuce. Pak už soud pouze pověří soudního exekutora k provedení exekuce.

Náklady na průběh celého soudního procesu přitom nese dlužník, takže se zaměstnavatel nemusí bát vysokých výloh. "Povinností zaměstnavatele bude rovněž uhradit náklady, které má zaměstnanec v prvním a druhém soudním řízení s odměnou advokáta, který ho zastupuje," doplnil Prošek.

Dodal, že s dotazy poškozených zaměstnanců se v bezplatné poradně Exekutorské komory ČR setkává poměrně často. "Například nedávno jsme řešili případ, kdy akciová společnost z Královéhradecka podnikající v oboru gastronomie dlužila výplatu šesti zaměstnancům. Ti se však na základě doporučení spojili, zaměstnavatele společně zažalovali a podali návrh na exekuci. Nyní jsou jejich pohledávky vymáhány jednotně, což je efektivnější," uvádí příklad z praxe prezident Prošek.

Soudní exekutor má přitom možnost při vymáhání mzdy zaměstnavatele exekučně obstavit bankovní účty firmy nebo přikázání pohledávky v tom smyslu, že odběratelům nařídí platit nikoliv na účet firmy, ale k rukám exekutora. Pokud selžou i tyto způsoby uspokojení poškozeného zaměstnance, může situace vést až k prodeji podniku ve veřejné dražbě.

Jan Soukup | MED