Protipirátská organizace se tímto způsobem na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru používaného při podnikání.

"Zaměřujeme se na firmy, u kterých je podezření, že mají nainstalovaný nelegální software. Vycházíme částečně z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," vysvětlil Hlaváč.

Část obeslaných firem spadá do kategorie společností, u kterých je podle analýzy BSA vysoké riziko softwarového pirátství. "Například v nabídkách práce vyžadují od uchazečů znalosti různých programů – kancelářský software, konstrukční či grafické programy konkrétních značek –, ale dotčení výrobci softwaru neevidují u těchto firem žádné licence či jen malé množství. Je tedy velmi pravděpodobné, že tyto firmy používají počítačové programy pirátsky," vysvětlil Hlaváč. Nejčastěji jde o společnosti s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě.

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující. "Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," doplnil mluvčí. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

Právní experti BSA odhadují, že letos průměrná výše odškodnění poroste rychleji než dříve. Je už totiž v platnosti zákon o trestní odpovědnosti firem, který umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale nově i celou firmu. Dříve bylo nutné dokazovat vinu, tedy šíření či napomáhání šíření nelegálního softwaru, konkrétním osobám, což ztěžovalo pozici poškozených v soudním řízení. "Většinou se navzájem obviňují správci IT a vrcholový management firmy," vysvětlil Hlaváč. V současné době je tak nově možné kromě konkrétních osob stíhat i firmu jakožto právnickou osobu.