Deset pravd o stárnutí
12. 3. 2018 – 0:07 | Životní styl | Martin Slapnička | Diskuze:
Dožíváme se čím dál vyššího věku, ale o stáří toho přitom víme překvapivě málo. Neurolog Albert Wettstein si dal za cíl vyvrátit některé mýty o vyšším věku. Informaci přinesla švýcarská Swiss Life, která působí i v ČR.
Mýtus č. 1 – Materiální zajištění dělá starší lidi šťastnějšími.
Materiální jistota pomáhá starším lidem ke štěstí pouze v rozvojových zemích, ne v rozvinutém světě. Lidé, kteří projevují sebevědomí, optimismus, otevřenost a kromě toho mají síť společenských kontaktů, jsou šťastní. Silná sociální podpora vede k dobrému zdraví a delšímu věku, kromě toho může také zmírnit deprese a stres.
Mýtus č. 2 – Starší lidé jsou častěji osamělí.
Podle „Zdravotní statistiky za rok 2014“ se osaměle někdy nebo často cítí 36 % populace. Náchylnější jsou ženy napříč všemi věkovými skupinami (42 % až 30 %). Nicméně pocity osamělosti s věkem klesají, neboť jen 28 % lidí ve věku mezi 64 až 74 lety se cítí osaměle, nárůst pocitu osamělosti pak opět přichází v 75 letech (35 %).
Mohlo by vás také zajímat:
- Sedm důvodů, proč mají ženy ve stáří méně peněz
- Kde si spořit na důchod? Švýcarští finančníci radí vybírat dynamické strategie
Mýtus č. 3 – Čím je člověk starší, tím horší má chuť.
Chuť se s věkem postupně zhoršuje, ale ne tolik, jak si většina lidí myslí. Mnohem výraznější jsou rozdíly mezi jednotlivci: jedna studie ukázala, že 25 % populace má takzvanou super chuť a rozpozná všechny chutě, 25 % má chuť vyvinutou málo a 50 % lidí je uprostřed.
Mýtus č. 4 – Žijeme déle – a také potřebujeme více dlouhodobé péče.
Opak je pravdou: od roku 1982 do roku 1999 se průměrná délka života 65letých Švýcarů zvýšila o dva roky, zatímco potřeba dlouhodobé péče se za stejnou dobu o jeden a půl roku snížila. Tento trend od té doby pokračuje.
Mýtus č. 5 – Po padesátce klesá pracovní výkonnost ve většině profesí.
Není to pravda. Celkově pracovní výkonnost s věkem mírně stoupá, i když nijak zásadně. Platí to i pro věkovou skupinu nad 59 let.
Pět výhod stárnutíMýtus č. 6 – Manželství způsobuje předčasné stárnutí.
Právě naopak: podle české studie žijí ženatí muži až o devět a vdané ženy až o sedm let déle. Proč? Pro začátek je pravda, že zdravější lidé si spíše najdou partnera, protože jim v cestě stojí méně překážek. Manželství také poskytuje určitou míru ochrany, protože průběžná spolupráce s partnerem přináší finanční a emocionální jistoty a podpůrné mechanismy. Kromě toho lidé žijící v manželství dostávají varování při nezdravém chování, například při nadměrném pití alkoholu nebo nebezpečném řízení.
Mýtus č. 7 – Stárnutí společnosti je fenomén průmyslového světa.
Ve skutečnosti žije 59 % ze 490 milionů lidí nad 60 let v rozvojových zemích. Navíc 65letí lidé v nejbohatší zemi (Norsko) žijí jen o čtyři roky déle než lidé v nejchudší zemi (Malawi).
Mýtus č. 8 – Manželství a vnoučata přinášejí štěstí.
Přestože manželství z pohledu let život prodlužuje, také snižuje subjektivní vnímání jeho hodnoty, a to zejména v pozdějším věku. A čím víc vnoučat lidé mají, tím nižší hodnotu přikládají svému vlastnímu životu.
Mýtus č. 9 – Lidé v pečovatelských domech umírají dříve.
Mezi obyvateli pečovatelských domů je vysoká úmrtnost, neexistuje tu však příčinná souvislost: mezi relevantní faktory patří silná potřeba péče, příchod z akutní nemocniční péče a až na posledním místě velmi vysoký věk. Studie ukazují, že úmrtnost v pečovatelských domech není o nic vyšší než mimo ně.
Mýtus č. 10 – Starší lidé si cení vysoké kvality života na rozdíl od samotné dlouhověkosti.
Starší lidé i jejich příbuzní vždy zdůrazňují, že kvalita života je důležitější než jeho délka. Ve Spojených státech ze 414 hospitalizovaných osob ve věku 80 až 98 let, bylo ale jen 31 % připraveno vyměnit víc než jeden měsíc svého současného života za skvělé zdraví. A jen 6 % by raději prožilo dva týdny při bezvadném zdraví, než aby dál žilo stejně. Přežití máme zřejmě zakódované v DNA.
Neurolog a gerontolog
Albert Wettstein (71) přednáší geriatrickou neurologii na Univerzitě v Curychu, je zakládajícím a vedoucím členem Centra gerontologie Univerzity v Curychu a bývalým vedoucím poradcem na „Stadtärztlicher Dienst Zurich“ (pohotovostním lékařském zařízení). V roce 2005 začal tvořit sbírku nazvanou „Mythen und Fakten zum Alter“ (Mýty a fakta o stárnutí) a od té doby ji stále rozšiřuje. Zabývá se při tom všemi oblastmi spadajícími do gerontologie včetně sociologie, lékařství, dlouhodobé péče, psychologie, farmakologie, zdravotní ekonomiky, etiky a thanatologie.