Za současných podmínek se každá generace v středovýchodních zemích EU obnoví pouze zhruba z 60 procent, a populace se tedy bude snižovat. Vyšší počty přistěhovalců by mohly tento přirozený trend změny populace vyrovnat, nicméně v dohledu není žádná dostatečná imigrační vlna do těchto zemí. V případě nedostatečného počtu imigrantů vede pokles porodnosti ke klesající populaci, a přitom rostoucí průměrná délka života zvyšuje i průměrný věk. Věková skupina lidí nad 65 let je jedinou, u které se v budoucnosti předpokládá růst. Odhady týkající se obyvatel všech středovýchodních zemí EU mluví o poklesu o 15 procent, tedy přibližně o 16 miliónů lidí, ze současných 102 miliónů na zhruba 86 miliónů v roce 2050. Nejvýznamnějším údajem pro všechny předmětné země je nárůst podílu lidí nad 65 let do roku 2050. Přes 65 let bude jednomu člověku ze tří v Bulharsku , 28 procentům v Maďarsku a pro Polsko tento údaj činí 29 procent. “Průměrná délka života roste, což je pro jednotlivce to nejcennější. Na druhou stranu je třeba přemýšlet o tom, jak si po odchodu do důchodu udržet životní standard. To znamená, že lidé budou muset pečlivě plánovat své finance na penzi”, řekl k tomuto demografickému vývoji Werner Zedelius, člen představenstva společnosti Allianz odpovědný za nové trhy. Do určité míry některé země střední a východní Evropy již aktivně zareagovaly na nadcházející změny ve společnosti. Důchodové reformy přijaté za posledních patnáct let již braly v potaz tento demografický vývoj. Následkem toho se stává průběžné financování důchodových systémů méně důležité a naopak se zvyšuje důležitost fondů. Podle nejnovější studie Allianz Global Investors osm z jedenácti analyzovaných zemí střední a východní Evropy zavedlo nové povinné příspěvkově definované penzijní systémy. Tyto systémy vytváří druhý pilíř důchodového zabezpečení, a jsou spravovány externími penzijními fondy, které nejsou spojené se zaměstnaneckými systémy. Brigitte Miksa, ředitelka pro mezinárodní penze společnosti Allianz Global Investors, řekla: “Očekáváme, že růst penzijních trhů v zemích střední a východní Evropy dosáhne 19 procent ročně do roka 2015, což představuje nárůst celkového objemu prostředků z 51 miliard euro na 245 miliard euro.” Největším trhem je Polsko, v současnosti s šedesátiprocentním podílem na údajích za všechny trhy střední a východní Evropy. Polsko, Maďarsko a Česká republika budou dohromady představovat 80 procent očekávaného objemu trhu v roce 2015, a to i přes skutečnost, že počet obyvatel těchto zemí dosahuje pouze 55 procent celé populace. “Zavedením povinných kapitálových penzijních účtů si země střední a východní Evropy zajistily lepší udržitelnost svých důchodových systémů ve vztahu k veřejným financím, a jsou i napřed oproti mnoha západoevropským zemím co se týče diverzifikace příjmů na penze,“ komentovala Brigitte Miksa. Při prvním zavedení povinných individuálních penzijních účtů se země střední a východní Evropy rozhodly pro kvantitativní omezení kategorií aktiv pomocí regulace a v mnoha zemích existují limity pro držení akcií a zahraničních aktiv. Mnoho zemí také stanovilo relativní či absolutní záruky návratnosti, které mají taktéž vliv na omezení držení akcií. Brigitte Miksa řekla: “Vlády zemí střední a východní Evropy musí najít rovnováhu mezi potřebou rozvoje národních kapitálových trhů a mezi potřebou podporování investic do penzijních fondů”. Studie dále uvádí, že ve střední a východní Evropě již existuje trend posunu k sofistikovanějším, celoživotním investičním strategiím za účelem nastavení rozložení aktiv podle individuálního rizika na základě věku klienta. “Některé země východní a střední Evropy již podnikly první kroky vedoucí k této strategii tím, že poskytovatelům umožnily či nařídily nabízet více než jeden fond s rozdílnými podíly akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu”, dodala Brigitte Miksa.