Jaké jsou podmínky pro přiznání příspěvku - dávky na bydlení?

Rozhodující pro přiznání těchto dávek je výše příjmů a nákladů na bydlení a rovněž forma bydlení. Pro účely těchto dávek se bere v úvahu příjem všech tzv. společně posuzovaných osob, tj. osob, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu bez ohledu na to, zda spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (dále jen „rodina“).^[1]

TIP: Kdo má a jaký nárok od ledna 2012 na finanční pomoc státu?

Na příspěvek na bydlení má nárok osoba (rodina), která vynakládá více než 30 % (v Praze 35 %) ze svého příjmu na náklady na bydlení a zároveň však těchto 30 % (v Praze 35 %) z příjmu není vyšší než zákonem stanovená hranice (tzv. normativní náklady na bydlení – jejich výši naleznete na konci tohoto článku ).

TIP: Sociální karty: Komu jsou určeny, za co a jaké jsou poplatky

Nárok na doplatek na bydlení má osoba (rodina), která se nachází v hmotné nouzi (v podrobnostech nahlédněte do letáku Dávky pomoci v hmotné nouzi) a splňuje podmínky pro přiznání příspěvku na živobytí. Této osobě (rodině) je doplatek na bydlení poskytnut, jestliže jí příjem spolu s příspěvkem na živobytí stačí k zabezpečení živobytí, nikoliv však k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení (i s využitím příspěvku na bydlení).

S přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům může být (ale nemusí) doplatek na bydlení poskytnut rovněž osobě (rodině), které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, avšak její příjem nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí (obvykle se jedná o částku životního minima jednotlivce (rodiny), může však být i nižší – nahlédněte prosím do článku Dávky pomoci v hmotné nouzi).

---

^[1] V případě příspěvku na bydlení může úřad rozhodnout, že se při posouzení nároku k některé ze společně posuzovaných osob nepřihlíží, pokud tato osoba nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá. Takový postup je však nutné úřadu navrhnout a neužívání bytu touto osobou prokázat. 

Na jakou formu bydlení mohu dávky získat?

Nárok na obě dávky má vlastník nebo nájemce bytu či domu určeného k dlouhodobému bydlení, nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení (např. v ubytovně – zkontrolujte si, na základě jaké smlouvy v ubytovně bydlíte – viz níže). Doplatek na bydlení lze navíc poskytnout i na jiné formy bydlení, v takovém případě je však dávka nenároková – tj. může, ale nemusí být poskytnuta).

Lze dávky na bydlení poskytnout i na jinou formu bydlení než vlastnickou nebo nájemní?

Příspěvek na bydlení nikoliv.

Doplatek na bydlení lze poskytnout v případech hodných zvláštního zřetele osobě, která užívá jinou formu bydlení (typicky pokud své obydlí užívá na základě podnájemní smlouvy, smlouvy o ubytování, smlouvy o sociálních službách – např. azylový dům). Doplatek na bydlení lze poskytnout též osobě ubytované v domovech pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením, se zvláštním režimem a v chráněném bydlení. Ve všech těchto případech nemusí žadatel o doplatek na bydlení splňovat podmínku nároku na příspěvek na živobytí a podmínku trvalého pobytu (viz níže).

Musím mít v bytě hlášen trvalý pobyt, abych dávku na bydlení získal?

V případě příspěvku na bydlení ano. U doplatku na bydlení stačí, aby měl žadatel trvalý pobyt v obci, v níž se byt nachází, tuto podmínku však může orgán pomoci v hmotné nouzi v případech hodných zvláštního zřetele prominout.

Musím mít v České republice faktické bydliště, abych dávku na bydlení získal?

Ano. Obecně musí mít žadatel o dávku na území České republiky bydliště. Tato podmínka je splněna, pokud se zde osoba dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popř. existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.

Jaké příjmy a v jaké výši se berou při přiznávání dávek v úvahu?

Jednoduše řečeno veškeré příjmy po odečtení nákladů na jejich dosažení, zajištění a udržení (tj. po odečtení daní, pojistného na sociální a zdravotní pojištění atd.). U podnikatelů je při rozhodování o příspěvku na bydlení stanovena fiktivní částka příjmu, která se započítává i tehdy, pokud osoba nemá žádný příjem nebo je ve ztrátě.

U doplatku na bydlení se započítává jako příjem i vyplacený příspěvek na bydlení.

Od příjmu se pro účely rozhodování o obou dávkách neodečítají splátky úvěrů (hypoték), exekuční srážky či splátky výživného.

Jaká je výše dávek? Postačí mi k úhradě všech mých nákladů na bydlení?

Výše obou dávek je omezena, může se proto stát, že zcela nepokryjí Vaše náklady na bydlení.

Příspěvek na bydlení se poskytuje pouze do zákonem stanoveného limitu (tento limit tvoří tzv. normativní náklady na bydlení – částky, které jsou stanoveny zákonem podle obce a počtu osob v rodině). Výše dávky činí rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a částkou 30 % příjmu osoby (rodiny), v Praze 35 %. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, odečítá se částka 30 % příjmu (35 % v Praze) od skutečných nákladů na bydlení.

Výše doplatku na bydlení se stanoví tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě (rodině) částka jejího živobytí.

Co jsou odůvodněné náklady na bydlení?

• nájemné (obvyklé v místě bydliště, příp. v městech, kde ještě není ukončena deregulace, cílové nájemné),
• obdobné náklady spojené s vlastnickou a družstevní formou bydlení (úhrada do fondu oprav je v současné době sporná, Ministerstvo práce a sociálních věcí konstatuje, že tato úhrada mezi odůvodněné náklady nepatří, ale v soudním řízení byla několika osobám přiznána),
• služby spojené s užíváním obydlí (úhrada za ústřední /dálkové/ vytápění, za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popř. další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,
• úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií (úhrada za elektřinu, plyn, popř. další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá).

U jiné než vlastnické a nájemní formy bydlení je úhrada uvedených nákladů omezena maximálně do částky normativních nákladů na bydlení.

Přestěhoval jsem se, mohou mi být dávky na bydlení poskytnuty a kdy?

Záleží na tom, zda jste v předchozím bydlišti pobíral příspěvek na bydlení. Pokud ano, nárok na příspěvek zůstává zachován, avšak vyplácí se na základě doložených nákladů za poslední kalendářní čtvrtletí. To znamená, že ke změně bude přihlédnuto až v dalším kalendářním čtvrtletí. Pokud jste před přestěhováním příspěvek na bydlení nepobíral, nebudete na něj mít po dobu kalendářního čtvrtletí, do něhož přestěhování spadne, nárok, neboť nemůžete doložit zaplacené náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí.

První měsíc, kdy osobě (rodině) nevznikne na příspěvek na bydlení nárok, jí může být přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi – mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (nákladů spojených s bydlením). O tuto dávku lze požádat na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Zároveň je třeba požádat i o doplatek na bydlení, který sice bude přiznán od zmíněného prvního měsíce, ale vyplacen bude až následující měsíc (viz níže). 

Kde a kdy mohu o dávky na bydlení požádat?

O obě dávky je třeba požádat na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí na Úřadu práce ČR, u příslušné krajské pobočky (kontaktního pracoviště), dle místa trvalého pobytu žadatele.

Vlastník a nájemce bytu či domu (obytné místnosti v zařízení sloužícím k trvalému bydlení) by měl nejprve požádat o příspěvek na bydlení a až poté o doplatek na bydlení, příp. podat obě žádosti současně (ve stejném kalendářním měsíci).

Úřad práce je povinen žádost přijmout, i když není úplná (tj. i tehdy, pokud Vám chybí nějaký doklad). Není-li žádost úplná, je úřad práce povinen Vás vyzvat, abyste ji ve stanovené lhůtě doplnil (např. doložil chybějící skutečnosti). Odmítá-li příslušný úředník žádost přijmout, trvejte na přivolání vedoucího pracovníka a sepsání úředního záznamu o odmítnutí přijetí žádosti nebo žádost podejte na podatelně úřadu práce.

Co je třeba k žádosti o příspěvek na bydlení doložit?

K žádosti o příspěvek na bydlení je nutné doložit:

• příjmy žadatele (rodiny) za předchozí kalendářní čtvrtletí,
• prokazatelné doklady o výši nákladů na bydlení a jejich zaplacení za předchozí kalendářní čtvrtletí,
• doklad o vlastnickém nebo nájemním vztahu žadatele k nemovitosti, v níž je hlášen k trvalému pobytu,
• prohlášení, že celkové sociální a majetkové poměry neumožňují žadateli (rodině) řešit problém jinak.

U doplatku na bydlení je třeba doložit obdobné doklady jako u příspěvku na bydlení, potřebné poučení Vám poskytnou pracovníci příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Jak dlouho trvá řízení o dávce na bydlení?

Řízení by nemělo přesáhnout 30 dnů (ve zvlášť složitých případech 60 dnů). O mimořádné okamžité pomoci musí být rozhodnuto bezodkladně.

Slyšel jsem, že o dávky na bydlení lze žádat i zpětně. Je to pravda?

O příspěvek na bydlení lze zažádat až tři měsíce zpětně. Doplatek na bydlení je však možné poskytnout nejdříve od prvního dne měsíce, v němž byla podána žádost o dávku.

Kdy mi úřad práce dávku vyplatí?

Příspěvek i doplatek na bydlení se vyplácí v měsíci následujícím po měsíci, za který náleží (tj. např. dávka náležející za prosinec je vyplácena vždy v lednu). Mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně.

Jak lze postupovat, pokud nesouhlasím s rozhodnutím Úřadu práce ČR?

Proti oznámení o přiznání nebo změně výše příspěvku na bydlení lze podat námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky. Proti oznámení o přiznání nebo o zvýšení doplatku na bydlení lze podat námitky do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky. V obou případech musí úřad práce do 30 dnů vydat rozhodnutí o dávce.

Proti rozhodnutí o všech dávkách lze podat do 15 dnů odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadu, který napadené rozhodnutí vydal.

Jak lze postupovat, pokud žadatel nesouhlasí s rozhodnutím o odvolání?

Do dvou měsíců od obdržení rozhodnutí o odvolání může žadatel podat žalobu ke krajskému soudu (řízení je osvobozeno od soudních poplatků), v jehož obvodu má sídlo krajská pobočka Úřadu práce ČR, který vydal rozhodnutí v první instanci.

Do jednoho roku od obdržení rozhodnutí o odvolání může dát žadatel podnět k provedení přezkumného řízení ministrovi práce a sociálních věcí.

Kdykoliv je možné se obrátit na veřejného ochránce práv, po uplynutí jednoho roku však již bude obtížné zjednat nápravu rozhodnutí, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem či principy dobré správy. Po uplynutí tří let již nelze poskytnout dávku neprávem odepřenou nebo dávku vyplacenou v nižší výši, než měla být.

- Kancelář veřejného ochránce práv, leden 2012