Dáváte přednost menším e-shopům? Jak vybrat ten správný
5. 3. 2017 – 18:50 | Spotřebitelé | Martin Slapnička | Diskuze:
Řada lidí dává přednost pohodlí online nakupování před náročnou túrou po nákupních střediscích. Špatný výběr internetového obchodu vás ale může o pohodu připravit pozdějšími reklamacemi či náročným vymáháním práva. Jak vybrat správný e-shop a nespálit se?
Jednoduchá univerzální rada neexistuje, ale jsou věci, které se vyplatí ohlídat. „Mezi hlavní doporučení patří nehledět pouze na základní cenu inzerovaného zboží, neplatit předem, ověřit si informace o e-shopu z více zdrojů a věnovat pozornost obchodním podmínkám,“ radí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Rozdíly v cenách dosahují u stejného zboží v jednotlivých obchodech stovek i tisíců korun. První přehled rychle získáte pomocí cenových srovnávačů, které na jednom místě shromažďují nabídky řady obchodů. Ne vždy jsou ale v konkrétním srovnávači všechny, ne vždy je nejvýhodnější koupě hned nahoře. Srovnávače jsou komerčním projektem, který má předně svému provozovateli vydělávat. Cena navíc nic nevypovídá o prodejci a je dobré ověřit si i další skutečnosti. Místo obvyklého poštovného (například u drobné elektroniky okolo 100 Kč) po vás obchodník může chtít dvojnásobek a k tomu poplatek 50 Kč za platbu předem nebo 70 Kč za dobírku. Když se vrátíte k prvnímu srovnání cen, možná zjistíte, že obchod, v němž bylo zboží o 150 Kč dražší, nabízí doručení zdarma.
Druhým častým problémem je termín dodání zboží. „Obchodník potvrdí objednávku, ale vzápětí zákazníka informuje, že zboží skladem v jeho řeči znamená, že jej má očekávat nejdříve za 14 dní. Pokud s nákupem pospícháte, je dobré si před objednáním potvrdit, kde je zboží naskladněné a jak dlouho trvá jeho doručení,“ doporučuje Lukáš Zelený.
To, že je web v českém jazyce, ještě neznamená, že ho nemůže provozovat někdo z Polska, Slovenska či Maďarska. Díky různým spedičním společnostem nebo distribučním skladům umí konkurovat i našim domácím obchodům. Na vašich právech se teoreticky nic nemění, ale když se zboží rozhodnete vrátit, poštovné do zahraničí vyjde určitě dráž, než když ho vracíte do českého e-shopu. Zjistit, kde se e-shop reálně nachází a odkud bude posílat zboží, je vhodné předem.
I bez právníka si lze v obchodních podmínkách všimnout základních věcí. Občanský zákoník říká, že smlouvy a obchodní podmínky mají být čitelné a srozumitelné tak, aby je pochopil normální člověk. Neměly by obsahovat malá písmenka, skryté odkazy či překvapivá ustanovení, zároveň by neměly být extrémně dlouhé. Pokud zaškrtáváte souhlas s čímkoliv, měli byste se přes jednoduchý odkaz dostat k tomu, s čím souhlasíte.
Důvěru v anonymním prostředí internetu dodávají e-shopům uživatelské recenze. Je však třeba k nim přistupovat kriticky. Nikdo vám nezaručí, že několik pozitivních recenzí si obchodník na svůj web sám nenapsal nebo si nenajal reklamní agenturu, která se mu o pozitivní ohlasy stará. Řada recenzí se navíc bude týkat třeba jen otázky rychlosti nákupu, doručení a toho, zda zboží bylo v pořádku. Jak ale obchod vyřizuje reklamace poté, co ho ohodnotíte plusem ve srovnávači? „Databázi spotřebitelských zkušeností, i to, jestli jednotliví obchodníci řeší dobrovolně stížnosti spotřebitelů, nebo radši dělají mrtvé brouky, můžete zjistit na www.VaseStiznosti.cz. Provozujeme také službu ověření e-shopů, která usnadňuje orientaci a hledání důležitých údajů. Najdete ji na stránce www.dtest.cz/eshopy,“ uvádí Zelený.
Šedý dovoz neboli zboží „nepocházející z oficiální distribuce“ se na první pohled příliš neliší. Úplně stejný telefon se dá koupit zrovna tak v českém obchodě jako na čínské tržnici a neoficiální dovoz z různých koutů světa se obchodníkům vyplácí. Pokud si ho v čínském obchodě objednáte sami, asi nebudete příliš počítat s tím, že byste ho reklamovali. Náklady na dopravu by převýšily pořizovací hodnotu. „Řada obchodníků nakupuje podobně a servis pak podle toho vypadá. Zákazník má právo reklamovat, značkový servis ho ovšem většinou odmítne,“ upozorňuje Zelený.