"Chce-li někdo zjistit, zda je na určitou osobu vedena exekuce, musí nejprve uhradit poplatek a teprve poté se mu stane tato informace dostupnou," argumentuje Bárta v důvodové zprávě novely exekučního řádu. Pokud je na někoho vedená exekuce, musel by zájemce o informaci zaplatit další poplatek, aby zjistil, proč je na něj vypsaná.

"Je-li exekucí více, musí uhradit poplatek za každé zobrazení věci. Pokud si údaj nevytiskne nebo bude potřebovat ověřit její platnost druhý den či případně za měsíc zjistit, zda exekuce již skončila, uhradí opět poplatek," představuje si poslanec, přitom do jiných podobných aplikací, jako insolvenční rejstřík nebo katastr nemovitostí, je přístup zdarma. Jejich vybudování ale stálo desítky milionů korun, na které přispíval stát.

Podle ministerstva spravedlnosti je ale nepřípustné, aby musela Exekutorská komora povinně vést databázi, a přitom nesměla vybírat peníze na její provoz. Asociace občanských poraden tento přístup vítá, ale problém placeného nahlížení do registru nepovažuje za příliš důležitou. "Pro většinu lidí zaplacení šedesáti korun tak významný problém není," řekl ředitel asociace Stanislav Skalický.

Exekutorská komora ale upozorňuje, že většinu přístupů do databáze tvoří bezplatné náhledy, například soudů, policie nebo notářů. Peníze, jež komora získá, jdou zpět do provozu CEE, protože finance, za které se evidence zřídila, platila sama komora. "Není tedy možné, aby komora platila desítky milionů na provoz Centrální evidence exekucí a nesla tyto náklady z vlastního rozpočtu. Rozpočet komory je tvořen členskými příspěvky soudních exekutorů, nelze proto uvažovat o tom, že by komora zajišťovala provoz CEE z vlastního rozpočtu," připomněl prezident komory Jiří Prošek. Primární funkcí komory je dohled nad činností soudních exekutorů, nikoliv provoz evidence. Kdyby museli exekutoři umožňovat přístupy zdarma, znamenalo by to podle prezidenta konec komory. "V takovém případě bychom se obrátili na Ústavní soud, protože by se jednalo o přímou ekonomickou likvidaci profesní komory," uzavřel Prošek.

Bárta současně navrhuje zavedení institutu hromadných žalob. Naléhavý právní zájem by nastal v případech, pokud by alespoň 100 žalobců chtělo zahájit řízení vůči stejnému subjektu. To by mělo podle Bárty nastat zejména v případech podvodných firem.

Protože jde o poslanecký návrh, i přes možné negativní vládní stanovisko rozhodne o budoucnosti změny zákona parlament. Bárta si přeje, aby novela začala platit ihned po vyhlášení ve sbírce zákonů.

Poslanec opoziční strany slovně bojuje na plénu Poslanecké sněmovny proti exekucím již delší dobu. Zákonodárci budou například na prosincové schůzi probírat v závěrečném čtení novelu zákona o spotřebitelském úvěru, ve které Věci veřejné navrhují, aby byla roční průměrná sazba nákladů (RPSN) fixovaná na lombardní sazbu České národní banky a automaticky se podle ní měnila. Chce tak zabránit příliš velkým úrokům, které mohou hraničit s lichvou, a následným exekucím.

V roce 2011 soudy nařídily přes 930 tisíc exekucí, jedno řízení tak vychází na na každých jedenáct Čechů včetně novorozeňat.

Jan Drahorád | MED