V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se zvýší dolní hranice příjmu (ve výši šestinásobku roční minimální mzdy) pro vznik nároku na daňový bonus. Částka vzroste z 55 200 Kč (tj. 6 × 9 200 Kč) na 59 400 Kč (tj. 6 × 9 900 Kč). Adekvátně bude zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus (polovina minimální mzdy, nově tedy 4 950 Kč).

Pro rok 2016 očekáváme další zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě. U druhého dítěte vzroste daňové zvýhodnění z 15 804 Kč na 17 004 Kč ročně, resp. 1 417 Kč měsíčně. U třetího a dalšího dítěte pak ze 17 004 Kč na 20 604 Kč ročně, resp. 1 717 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění na první dítě a maximální výše daňového bonusu zůstávají nezměněny.

Díky zvýšení minimální mzdy bude možné uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku až do 9 900 Kč ročně za každé dítě.

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také k automatické valorizaci úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí na 356 400 Kč (tj. 36 × 9 900 Kč).

Zákon o ukončení důchodového spoření tzv. II. pilíře

Do systému důchodového spoření bylo možné spořit jen do konce roku 2015. V roce 2016 proběhne proces ukončení důchodového spoření, tj. likvidace důchodových fondů a vyplacení prostředků jejich účastníkům. Výplata prostředků bude osvobozena od daně z příjmů. Účastníci se budou moci rozhodnout, zda budou chtít prostředky vyplatit, nebo převést na svoji smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění (III. pilíř). Prostředky, o které se účastníci nepřihlásí, penzijní společnost převede na účet určený finanční správou. Všichni účastníci budou mít možnost doplatit pojistné na důchodové pojištění do I. pilíře za dobu účasti ve II. pilíři.

Osvobození dlouhodobých penzí z III. pilíře

Zavádí se osvobození penzí z III. důchodového pilíře a důchodů z vybraného pojištění osob, pokud doba jejich pobírání činí nejméně 10 let.

Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění:
V roce 2015 vstoupily v platnost smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Kolumbijskou republikou a Pákistánskou islámskou republikou. Obě tyto nové smlouvy se začnou aplikovat od roku 2016. Od tohoto data se bude uplatňovat i Protokol mezi Českou republikou a Belgickým královstvím k dříve sjednané smlouvě o zamezení dvojímu zdanění.

Mezinárodní výměna informací o finančních účtech:
V roce 2015 poprvé proběhla automatická výměna informací o finančních účtech podle tzv. Dohody FATCA, uzavřené mezi Českou republikou a USA. Výměna informací o zahraničních účtech českých občanů (daňových rezidentů) bude v roce 2016 rozšířena na dalších několik desítek států. Česká finanční správa bude mít každoročně k dispozici podrobné informace o zůstatcích na účtech českých daňových poplatníků v zahraničí, aniž by musela podstupovat proces získání informací na základě individuální žádosti. Tímto krokem by se měla zrychlit a zefektivnit některá daňová řízení.

Kontrolní hlášení

Plátcům nově vzniká povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH, a to pouze elektronicky ve formátu a struktuře stanovených správcem daně. Jsou připuštěny všechny elektronické formy podání podle daňového řádu. Kontrolní hlášení obsahuje základní informace o přijatých a vydaných daňových dokladech. Kontrolní hlášení podávají právnické osoby měsíčně do 25. dne následujícího měsíce, fyzické osoby pak měsíčně či čtvrtletně vždy dle periody podávání daňového přiznání.

První kontrolní hlášení je podáváno za zdaňovací období leden 2016, a to do 25. února 2016. U fyzických osob – čtvrtletních plátců DPH bude první kontrolní hlášení podáno za I. čtvrtletí 2016 do 25. dubna 2016.

Doporučujeme všem plátcům podrobněji se s tímto novým podáním seznámit na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Rozšíření povinnosti podávat daňové přiznání elektronicky:
S účinností od 1. ledna 2016 se ruší § 101a odst. 3 zákona o DPH, který upravoval výjimku z elektronické formy podávání daňových přiznání k DPH pro fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhl 6 mil. Kč. Tito plátci byli oprávněni podávat daňové přiznání k DPH v listinné podobě.

Nově tedy vzniká i těmto plátcům povinnost podávat daňová přiznání k DPH pouze elektronicky, a to u všech přiznání, která budou podávána po 1. lednu 2016. To znamená, že i podání daňového přiznání za zdaňovací období prosinec 2015 nebo IV. čtvrtletí 2015 musí plátce činit výlučně elektronicky. To může uskutečnit ve formě datové zprávy v požadovaném formátu a struktuře, kterou odešle přes daňový portál Finanční správy, dostupný na www.daneelektronicky.cz, anebo z datové schránky.

Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty navrhované pro rok 2016

Místně příslušným správcem daně u tzv. neusazených osob, tj. u osob povinných k dani, které nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu, bude nově Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj namísto Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. Tuto úpravu provede novela zákona o DPH, která je projednávána v souvislosti s novým celním zákonem. Nabytí účinnosti se očekává v průběhu roku 2016.

Návrhy změn zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí – navrhovaná účinnost od 1. 4. 2016:
Jedná se o sjednocení osoby poplatníka daně v osobě nabyvatele nemovité věci u daně z nabytí nemovitých věcí. Nově bude poplatníkem daně vždy nabyvatel nemovité věci (kupující). Současně dojde k zániku institutu ručitele daně. To přispěje k jednoznačnosti výkladu a ke zjednodušení úpravy a sníží se také administrativní náročnost.

Kategorizace účetních jednotek

Novela zákona o účetnictví zavádí mimo jiné kategorizaci účetních jednotek. Podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Pro některé velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se navíc zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky.

Změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem:
Kategorizace účetních jednotek vyvolala i změnu obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Dosavadní znění zákona o účetnictví definovalo aktiva celkem jako brutto aktiva. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti zároveň nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016.

Díky těmto změnám dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Změny v načasování ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem:
Od 1. 1. 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, a tudíž i k výroční zprávě. Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. To se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015. Pro účetní jednotky, které byly doposud zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s určitým časovým odstupem po sestavení účetní závěrky, to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. 12. 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.

Jednoduché účetnictví

Novela zákona o účetnictví znovu zavádí možnost vedení jednoduchého účetnictví, která byla doposud upravena prostřednictvím přechodného odkazu na deset let zrušenou úpravu.

Jednoduché účetnictví mohou nově vést účetní jednotky:
   1) které nejsou plátci daně z přidané hodnoty,
   2) jejichž celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,
   3) hodnota jejichž majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč,
a mají v zákoně stanovenou právní formu (spolky, odborové organizace, církve apod.). Na tuto úpravu navazuje vyhláška č. 325/2015 Sb., která stanoví podrobnější metodiku pro vedení jednoduchého účetnictví.

Změny v daňovém řádu:
Ukončení výjimky ze způsobu elektronických podání:
Od 1. 1. 2016 už nemohou poplatníci (ani jejich zástupci), kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, podávat přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení registrace, řádná daňová přiznání a dodatečná daňová přiznání, hlášení a vyúčtování datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu a dodatečně je do 5 dnů potvrzovat v listinné formě tzv. e-tiskopisem. Přechodné období, po které to možné bylo, skončí 31. prosince 2015.

Výše uvedená elektronická podání lze od 1. 1. 2016 autorizovat těmito způsoby:
datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo datovou zprávou s identitou podatele ověřenou způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Možnost potvrzovat elektronická podání tzv. e-tiskopisem zůstává nadále zachována pro některé případy, a to zejména pro podání na DPH.

Autor: Oldřich Chmelík, finanční ředitel Swiss Life Select