Daně v roce 2010 - na co rozhodně nezapomenout
9. 12. 2009 – 1:01 | Podnikání | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Daně jsou rozděleny do několika skupin. Aby byla orientace jednodušší, představujeme vám souhrn daní, na které byste jako podnikatelé neměli v příštím roce zapomenout.
Bude se hodit:
- Daňový kalendář pro rok 2010 - kdy platit jaké daně
- Vzory tiskopisů k daním za rok 2009
- Daňová kalkulačka pro výpočet daní za rok 2009
Daňové povinnosti v roce 2010, které pro Vás vyplývají z jednotlivých daňových zákonů:
1. k daním z příjmů,
1. fyzických osob,
2. právnických osob,
3. fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
4. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
2. k dani z přidané hodnoty,
3. ke spotřebním daním,
1. z minerálních olejů,
2. z lihu,
3. z piva,
4. z vína a meziproduktů,
5. z tabákových výrobků,
4. k dani silniční,
5. k dani z nemovitostí,
6. k dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
7. k energetickým daním,
1. ze zemního plynu a některých dalších plynů,
2. z pevných paliv,
3. z elektřiny,
8. k poplatku z biopaliv.
Informace o tom, kdo je poplatníkem nebo plátcem některé daně, v jakých termínech se podává daňové přiznání nebo vyúčtování, dokdy je povinen každý poplatník (plátce) zaplatit daň a případně další povinnosti vážící se k jednotlivým daním, najdete v příslušných právních předpisech a v některých případech ve speciálních letácích, které jsou volně k dispozici na všech finančních a celních úřadech (dále jen \"správce daně\") a dále na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz/) a na stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz/) v sekci \"Daně a cla\". Při plnění daňových povinností platí, není-li v příslušném daňovém zákonu stanoveno jinak, společná procesní pravidla, která byla přijata zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zákon o správě daní a poplatků\").
Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen \"zákon o biopalivech\"), osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely povinna dle ustanovení § 3a odst. 6 uvedeného zákona podat každoročně do 31. ledna místně příslušnému celnímu úřadu Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný poplatek za neuvedení zákonem stanoveného minimálního podílu biopaliv.
Ke dni 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v jeho části 45 až 47 upravuje zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny (dále jen \"energetické daně\").
Čtěte také:
- Za světovou krizi mohou také daně
- Daně: Platíte daně převodem? Pozor na změnu v termínech!
- Čeští podnikatelé nechtějí platit DPH za své obchodní partnery v konkursu, kteří jim dluží
- Podnikáte v bytě? daň z nemovitostí může být i 15x vyšší!
Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:
Který finanční nebo celní úřad je vaším správcem daně? (Místní příslušnost)
Místní příslušnost správce daně, není-li zákonem stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo jejího trvalého pobytu. Nelze-li takto určit místní příslušnost, řídí se místem, kde má stálou provozovnu, nebo místem, v němž poplatník (plátce) vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, popřípadě místem, v němž se nachází na území České republiky převážná část jeho nemovitého majetku.
Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.
Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.
U spotřebních daní, energetických daní a biopaliv vykonávají správu daní celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud některý z těchto zákonů nestanoví jinak. Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle ustanovení celního zákona nebo zákona o správě daní a poplatků, je místně příslušný Celní úřad Praha 1.
U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle výše uvedeného stručného vysvětlení.
Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti:
a) měl zůstavitel bydliště nebo se převážnou dobu zdržoval,
b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch,
c) má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
d) má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar do ciziny.
Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena.
Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně? (Registrace)
Pokud se jedná o povinnost registrace, všichni poplatníci mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od obdržení povolení nebo získání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti. Tato lhůta začne běžet následující den po právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy poplatník začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přičemž právní účinností se rozumí den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost. Pokud poplatník začne vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen tuto skutečnost oznámit místně příslušnému správci daně do třiceti dnů. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak. Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů. Poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň.
Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou. Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.
Pro účely daně z přidané hodnoty, daně silniční, spotřebních daní, energetických daní a biopaliv platí speciální úprava.
Nový poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost podle § 16 odst. 5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a to ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1 téhož zákona.
Osoba povinná k dani (§ 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen \"zákon o DPH\") se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku (dále jen \"osoba povinná k dani\"), jejíž obrat (§ 6 odst. 2 zákona o DPH) překročil za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila tento stanovený limit. Totéž platí i pro osoby uskutečňující zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Zákon o DPH dále speciálně upravuje v § 95 povinnost registrace i v dalších případech včetně stanovení lhůt, kdy je povinna osoba povinná k dani podat přihlášku k registraci.
Registraci k energetickým daním podléhají plátci podle § 3 odstavce 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část 45-47, kterým vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 3 odstavce 2 stejného zákona.
K poplatku z biopaliv není daňový subjekt povinen se registrovat u svého správce daně.
Co dělat, když zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání?
(Daňové přiznání a jeho opravy)
V případě, že daňový subjekt zjistí chybu v podaném daňovém přiznání před uplynutím lhůty pro jeho podání, může před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání podat opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného daňového přiznání a k daňovému přiznání předchozímu se nepřihlíží.
Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. Ve stejné lhůtě je dodatečně přiznaná daň též splatná.
Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, nebo platebním výměrem, nebo dodatečným platebním výměrem, nebo rozhodnutím o opravném prostředku.
Jak platit daně? (Platební styk)
Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.
K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní symbol:
a) Prostřednictvím variabilního symbolu daňový dlužník sděluje správci daně svou totožnost. Má-li daňový dlužník přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede fyzická osoba do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, právnická osoba v takovém případě uvede identifikační číslo (IČ).
b) Hradí-li daňový dlužník svou daňovou povinnost pomocí poštovní poukázky vyzvednuté u místně příslušného správce daně nebo mu tímto správcem daně zaslané, je konstantní symbol spolu s číslem účtu správce daně předtištěn. K úhradě daňové povinnosti může daňový dlužník použít Daňovou složenku, která je určena k přímé úhradě na pracovištích České pošty. Na Daňové složence vybere daňový dlužník daň, kterou chce uhradit, dále kromě vlastních identifikačních údajů správné číslo bankovního účtu, sídlo příslušného správce daně a jeho PSČ. V této souvislosti lze doporučit podrobně se seznámit s pokyny uveřejněnými na webových stránkách Daňové správy.
Upozorňujeme na skutečnost, že s účinností od 1. 11. 2009 bylo novelizované ust. § 61 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků v tom smyslu, že dnem platby na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb je den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně.
Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem? (Sankce)
Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas, může správce zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % (§ 68 zákona o správě daní a poplatků).
Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula, popřípadě vyměřit daň podle pomůcek.
Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 63 zákona o správě daní a poplatků. Podrobnější informace o daňových přiznáních a placení daní včetně příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé daně si může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně. Nesplní-li osoba povinná k dani z přidané hodnoty povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 zákona o DPH, je povinna uhradit správci daně částku ve výši až 10 % z celkových příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně.
ZÁKONNÉ LHŮTY PLNĚNÍ DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ V ROCE 2010
Plátci spotřebních daní, kterým podle zák.č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zákon o spotřebních daních\"), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou podávat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen \"topné oleje\") a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu (dále jen \"zelená nafta\") a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.
Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.
Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.
S ohledem na změny v oblasti DPH bychom rádi připomněli povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vracení daně plátcům v jiných členských státech, vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě nebo vracení daně zahraničním osobám povinným k dani, vracení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, je založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30.000,- Kč) se týkají pouze zdaňovacího období kalendářního roku podle § 17a písm. a) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci, jejichž zdaňovací období je rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů.
Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.
Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.