Zatímco v minulosti příjmy státu z daně z příjmu firem výrazně převyšovaly daně zaplacené zaměstnanci a drobnými podnikateli, v letech 2009 a 2010 se situace kvůli krizi nečekaně obrátila. Podle zjištění Lidových novin stát od firem v těchto letech vybral na daních celkem 169,6 miliardy korun, zatímco daně z příjmu odvedené lidmi dosáhly během dvou let 173,1 miliardy korun. S vyššími příjmy od lidí než od firem počítá stát i v rozpočtu na letošní rok a to o 17,5 miliardy.

Ještě rychleji rostou příjmy státu z nepřímých daní, peníze totiž lidé státu neodvádějí jen formou odvodů z platu. Výběr daně z přidané hodnoty (DPH) i spotřebních daní jde i letos nahoru. Na DPH vybral stát za prvních devět měsíců letošního roku o 2,64 miliardy korun více než ve stejném období loni. Ještě výraznější je nárůst inkasa ze spotřebních daní za prodej benzinu, tabáku či alkoholu - oproti loňsku je vyšší o 6,39 miliardy korun.

Z modelového příkladu, který Lidové noviny vypracovaly, vyplývá, že zaměstnanec s hrubým platem 28 tisíc korun (a tedy superhrubou mzdou necelých 38 tisíc) odvede státu na všech daních a běžných poplatcích zpět téměř 20 tisíc, tedy téměř 53 procent z toho, kolik na něj vydá firma, u níž pracuje.

Vzhledem k plánovanému růstu DPH i tlaku na růst dalších poplatků se dá čekat, že lidé budou platit státu ještě více. Se zdražováním zboží a služeb kvůli vyššímu zdanění roste šedá ekonomika, předloni stoupl její podíl až na 7,3 procenta HDP. Lidé výrazně častěji vyhledávají levnější nákupy a dostávají se k falešnému a neproclenému zboží, píší Lidové noviny.

-Zdenek Michora | MED