"Případné zvýšení daňového zatížení pohonných hmot by pro podnikatele bylo zvýraznění nákladového šoku, který doléhá na jejich marže, případně se už promítá do koncových cen pro spotřebitele," konstatoval Vlk.

"Přestože nemá jít o velkou změnu (o 14 haléřů na litr), ekonomika by tuto akci pocítila méně, když nebude na hraně recese, a když ceny ropy nebudou tak blízko historických maxim," doplnil analytik.

Navrhovaná daň z ropných produktů by podle experta České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václava Louly snížila konkurenceschopnost českého petrolejářského sektoru.

"Pokud by navrhovaná daň prošla a byla zavedena, znamenalo by to další finanční zátěž pro český petrolejářský sektor, který by se tak stal méně konkurenceschopný. A to jednak vůči konkurenčním firmám z jiných zemí, které by mohly do ČR exportovat produkty bez této daně, a také vůči konkurenčním palivům," sdělil Mediafaxu Loula.

Jak doplnil, především spotřeba benzinu v ČR klesá, a to i kvůli daňově zvýhodněným alternativám v podobě stlačeného zemního plynu CNG nebo biopaliv.

"Ministerstvo průmyslu navrhuje výši daně 140 korun za 1000 litrů ropných produktů nebo 140 korun za tunu ropných produktů. To je 14 haléřů na litr, což se na první pohled může zdát únosné. Nicméně pohonných hmot se v ČR ročně spotřebuje několik miliard, čili daň by v souhrnu dělala několik set milionů korun," vysvětlil Loula.

Jak uvádí deník E15, ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) kabinetu předložil návrh nové daně z ropných produktů, díky níž bude možné financovat zvýšení strategických rezerv ropy z 90 na 120 dní. "Návrh prošel jednáním legislativní rady vlády a v brzké době by jej měla projednat také vláda,“ potvrdil deníku Tomáš Paták z odboru komunikace ministerstva průmyslu.

-Libor Popela | MED