Druhou nejčastější závadou v rámci kontroly bylo porušení ust. § 4 odst. 2 písm. e) zák. č. 321/2001 Sb., které bylo zjištěno ve 46 případech. Uvedené smlouvy postrádaly závazek věřitele informovat spotřebitele (dlužníka) o všech změnách RPSN, k nimž dojde v průběhu trvání úvěrové smlouvy. 

 

Co do četnosti výskytu závad následuje porušení ust. § 4 odst. 2 písm. c) zák. č. 321/2001 Sb., které bylo zaznamenáno u 31 smluv. Z toho v 22 případech spočívala závada v tom, že smlouvy neobsahovaly přesné časové rozvržení jednotlivých splátek, 9 smluv pak postrádalo maximální výši spotřebitelského úvěru, což je rovněž jedna z povinných náležitostí smluv sjednávajících spotřebitelský úvěr.

 

Ve 28 smlouvách bylo zaznamenáno porušení ust. § 4 odst. 2 písm. b) zák. č. 321/2001 Sb., neboť tyto smlouvy sjednávaly podmínky, za nichž je možno upravit ukazatel RPSN (tj. např. změnit výši jednotlivých splátek a poplatků, změnit splatnost jednotlivých splátek a poplatků, změnit výši úrokové sazby – což je změna, která se samozřejmě odrazí ve výši úvěrových splátek), které byly závislé pouze na vůli věřitele. (Zákon přitom připouští, aby si věřitel a spotřebitel (dlužník) sjednali pouze takové podmínky změny RPSN, které by nebyly závislé výhradně na vůli věřitele.)

 

15 smluv v rozporu se zákonem sjednávalo, že v případě předčasného splacení nemusí vůbec dojít ke snížení plateb (porušení ust. § 11 zák. č. 321/2001 Sb.).

Stejný počet smluv (15) neobsahoval způsob splácení úvěru, resp. v 10 z těchto smluv byla obsažena dvě rozdílná, navzájem si odporující ujednání o tom, jakým způsobem by mělo probíhat splácení úvěru (porušení ust. § 4 odst. 2 písm. i) zák. č. 321/2001 Sb.).

V 7 smlouvách došlo k porušení ust. § 4 odst. 2 písm. d) zák. č. 321/2001 Sb. tím, že smlouvy neobsahovaly údaj o výši poplatku, který byl spotřebitel (dlužník) povinen uhradit věřiteli v souvislosti s úvěrem. Z toho 2 smlouvy výši poplatku (smluvní odměny) postrádaly zcela, přitom se jednalo o významnou nákladovou položku úvěru. Dalších 5 smluv sice o výši poplatku informovalo, ovšem výše poplatku nebyla přímo konkrétně vyčíslena, byl uveden pouze způsob výpočtu poplatku. Dle zákona je přípustné uvádět ve smlouvě způsob výpočtu platby pouze v tom případě, že platbu nelze přesně stanovit. Ve zmíněných smlouvách však bylo možno již v době uzavírání smlouvy konkrétní výši poplatku uvést, neboť veškeré parametry vstupující do vzorce pro výpočet výše poplatku byly známy. Uvedení pouhého způsobu výpočtu výše poplatku tedy nebylo postačující. 5 kontrolovaných smluv postrádalo ustanovení o právu spotřebitele na předčasné splacení spotřebitelského úvěru (porušení ust. § 4 odst. 2 písm g) zák. č. 321/2001 Sb.).

 

V rámci kontroly byly rovněž prověřeny tři smlouvy nebankovní úvěrové společnosti, která sice uzavírá smlouvy, jež sice nepodléhají režimu zák. č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru, ale tato úvěrová společnost ve svých smlouvách přesto, nad rámec zákonných povinností, uvádí ukazatel RPSN. Ovšem hodnota RPSN uvedená ve smlouvách byla vypočtena chybně, přičemž rozdíl správné hodnoty a údaje uvedeného ve smlouvě představoval rozdíl v řádu několika desítek procent. Takovéto jednání bylo kvalifikováno jako klamavá obchodní praktika. Porušení zákazu nekalých obchodních praktik bylo kvalifikováno rovněž u 10 smluv dalšího nebankovního poskytovatele úvěrů v důsledku toho, že dlužníka sice informoval o platbách určitého poplatku, ovšem způsobem velice neurčitým a zavádějícím. 

 

Cílem kontrolní akce bylo prověřit dodržování zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, v oblasti reklamy spotřebitelského úvěru. Kontrolovanými osobami byly osoby zodpovědné za tyto reklamy či nabídky, tj. buď přímo poskytovatelé spotřebitelského úvěru nebo subjekty, které nabízely zprostředkování spotřebitelského úvěru. Kontrolní akce byla zaměřena na všechny poskytovatele i zprostředkovatele spotřebitelského úvěru bez rozdílu, tj. jak z řad bankovního, tak nebankovního sektoru.

Obsahuje-li reklama spotřebitelského úvěru úrokovou sazbu nebo jakékoli jiné údaje týkající se nákladů na úvěr, musí být nedílnou součástí takovéto reklamy roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) nebo příklad výpočtu tohoto ukazatele. Tato povinnost se nevztahuje na reklamy, které nabízejí takový typ spotřebitelského úvěru, pro který nelze RPSN stanovit.

 

Kontrolní akce, které se účastnily všechny inspektoráty, probíhala celoročně, takže postihla rovněž předvánoční období, kdy každoročně dochází k nárůstu poptávky po spotřebitelských úvěrech. Kontrolovány byly veškeré dostupné formy reklamy či nabídky spotřebitelský úvěrů (např. reklama šířená prostřednictvím letáků, nabídkovými katalogy, periodickým i neperiodickým tiskem, reklama prezentovaná prostřednictvím internetu, televizním či rozhlasovým vysíláním, reklama na billboardech, nabídky úvěrů v obchodech, bankovních pobočkách, atd.)

V průběhu roku 2008 bylo prověřeno celkem 498 reklam či nabídek, z nichž bylo 89 shledáno jako závadné (tj. porušení zákona bylo zjištěno v 17,9 %). Jednalo se o reklamy či nabídky na poskytnutí spotřebitelského úvěru či nabízející zprostředkování smlouvy sjednávající spotřebitelský úvěr, které obsahovaly úrokovou sazbu nebo jiné údaje týkající se nákladů na úvěr. Proto měla být jejich nedílnou součástí rovněž RPSN nebo příklad výpočtu tohoto ukazatele. Osoby zodpovědné za tyto reklamy (ať již věřitelé či zprostředkovatelé úvěrů) však tuto povinnost nesplnily, uvedených 89 reklam údaj o RPSN postrádalo.