Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?
15. 5. 2012 – 22:21 | Životní styl | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
I život v domově pro seniory může přinášet spoustu nepříjemných okamžiků. V několika otázkách proto ochránce lidských práv zodpovídá na nejčastější dotazy seniorů.
Za co vlastně v domově platím?
Každý klient domova platí ze svých prostředků (z důchodu) za ubytování a za stravu. Po úhradě ubytování a stravy Vám musí zůstat alespoň 15% z vašeho příjmu (důchodu, popř. jiného příjmu). Pokud Vám byl vedle důchodu přiznán i příspěvek na péči, „odevzdáváte“ jej celý domovu. Příspěvek na péči je Vám totiž vyplácen jako individuální dávka, za niž si máte zajistit pomoc a služby, které si nemůžete kvůli snížené schopnosti péče o vlastní osobu a soběstačnosti obstarat sám/sama – např. pomoc s hygienou, zajištění nákupů, vyřízení úředních záležitostí apod. Vzhledem k tomu, že veškerou péči, kterou potřebujete, Vám nyní poskytuje domov pro seniory, máte povinnost mu za poskytnutí této péče platit částku, která se shoduje s výší přiznaného příspěvku.
Ředitel domova se mnou odmítá uzavřít smlouvu, pokud za mě nebudou doplácet rodinní příslušníci, přátelé nebo i někdo jiný. Je to možné?
Možné to není. Domov může s osobou Vám blízkou, ale i s jinou fyzickou nebo právnickou osobou (např. občanské sdružení, obchodní společnost), uzavřít smlouvu o tom, že by domovu dobrovolně přispívali, neboť Váš důchod nestačí na úhradu částky, kterou Vám domov za ubytování a stravu stanovil. Dohoda je však založena na čistě dobrovolném rozhodnutí dotyčné osoby a případné odmítnutí nemůže mít vliv na sjednávání Vaší smlouvy.
Je domov povinen vyplácet „vratky“ za neodebrané služby?
Zákon ovšem předepisuje, že smlouva o poskytnutí sociální služby musí stanovit výši úhrady za sociální služby a způsob jejího placení, což podle názoru ochránce zahrnuje i ujednání o vracení přeplatků a také účtování úhrady za čas, kdy uživatel není v domově. Úprava vzájemných práv a povinností může být obsažena buď přímo ve smlouvě, nebo případně ve vnitřním předpisu, na který smlouva výslovně odkazuje. Pokud ujednání ve smlouvě chybí, není tím zpochybněno, že poskytovatel musí vracet úhradu za to, co neposkytl, ovšem může být sporu ohledně detailů vracení peněz – především o výši. Zkušenost veřejného ochránce práv je taková, že naprostá většina domovů vrací klientům poměrnou část úhrady za stravu (alespoň v hodnotě potravin) v případě, že si stravu včas řádně odhlásí. Stejně tak by se při odhlášeném pobytu měla vracet i poměrná část příspěvku na péči – přičemž je možné akceptovat smluvní podmínění takových vratek omezením rozsahu dobrovolné nepřítomnosti uživatele, například počtem dní v roce. . Některé domovy vrací i část úhrady za ubytování a část režijních nákladů za přípravu jídla. V některých případech určuje pravidla „vratek“ zřizovatel domova – pokud je jím např. obec, máte jako občané obce právo[1] požadovat projednání této záležitosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, případně podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty.
Proč dostává můj soused za stejné peníze jiné služby a ještě k tomu je jich víc?
Skutečnost, že dvě osoby pobírají příspěvek ve stejné výši neznamená, že budou od domova dostávat totožnou péči. Ke každému klientovi je třeba přistupovat individuálně a zohledňovat jeho fyzický, psychický a zdravotní stav. Pokud se například klient, který je schopný zajít si sám nakoupit, rozhodne, že se mu třeba do obchodu chodit nechce a raději si nechá nakoupit od pracovníka domova, bude si muset za tuto službu připlatit. V tomto případě se totiž jedná o tzv. fakultativní službu. Na druhou stranu u klienta, který je již zcela odkázán na pomoc druhých, bude tato služba hodnocena jako služba základní, tedy hrazená z příspěvku na péči. Každý má jiné potřeby a schopnosti a nebylo by vhodné, aby to, na co stačí klient sám, za něj dělali pracovníci domova. Je tedy správné, že domov poskytuje každému ty úkony péče a v takovém rozsahu, v jakém je klient potřebuje. Pomoc má být „šitá na míru“, i když výše úhrady může být v konečném součtu u několika klientů stejná.
Občas se vracím do domova ve večerních hodinách a budova je v tuto dobu již uzamčena. Mám problém se dostat dovnitř.
Požádejte o klíč od budovy. Pokud to například z bezpečnostních důvodů není možné, měl/a byste společně s pracovníky domova najít jiné, pro obě strany přijatelné řešení tohoto problému.
Mám právo mít klíč od svého pokoje a zamykat si jej?
V zásadě ano. Pokud nebydlíte v pokoji sám/sama, měli by klíč obdržet i Vaši spolubydlící. V případě, že by pracovníci domova dospěli k závěru, že zamykání pokoje s sebou ve Vašem případě nese i určitá rizika, měli by se pokusit nalézt řešení, jakým jiným způsobem Vaše právo na soukromí realizovat.
Soused mi občas nahlíží do nočního stolku. Bojím se o své věci. Co mám dělat?
Požádejte vedení domova, aby Vám poskytlo uzamykatelnou skříňku nebo noční stolek. Máte právo na soukromí a uzamykatelná skříň či noční stolek by měly být zcela běžným standardem vybavení Vašeho pokoje.
V průběhu úklidu nesmím být na pokoji. Vadí mi to. Co mám dělat?
Úklid v pokoji nesmí být prováděn bez Vaší přítomnosti, pokud k tomu nedáte souhlas. Pokud vám to vadí, požadujte, abyste byl/a úklidu přítomen/přítomna.
Vadí mi, že při vykonávání potřeby na pokoji nemám soukromí a vidí mě všichni spolubydlící.
Vaše lidská důstojnost by měla být respektována ve všech situacích, což platí především v případech vykonávání potřeby nebo provádění hygieny. Máte právo požadovat, aby Vás pracovníci v případě potřeby převezli na toaletu nebo aby Vám byla vždy poskytnuta přenosná toaletní zástěna. Nebojte se o ni personál požádat, každé zařízení by toaletních zástěn mělo mít k dispozici dostatečné množství.
Vadí mi, že mi s osobní hygienou pomáhá osoba opačného pohlaví i když v domově pracují jak muži, tak ženy, a tuto činnost by mohli vykonávat střídavě podle potřeby.
Máte právo požádat o to, aby Vám s osobní hygienou dopomáhala osoba stejného pohlaví.
K pohybu potřebuji pomoc jiné osoby. Rád/a bych se častěji dostal/a na čerstvý vzduch, ale sestřičky mě vyvážejí jen zřídka. Nechci je o to ani žádat, protože mají moc práce.
Nebojte se požádat o to, aby Vás pracovníci domova pravidelně vyváželi na procházku nebo prostě ven na čerstvý vzduch. Jedná se o jednu ze základních činností, kterou má domov povinnost zajišťovat. Pracovníci by se rovněž měli zajímat o to, jak často chcete ven, do jaké míry potřebujete doprovod a asistenci. Dlouhodobější nezajišťování pobytu na čerstvém vzduchu může být i důvodem pro podání stížnosti.
Mohu sám/sama rozhodovat o tom, v kolik hodin budu ráno vstávat a večer chodit spát?
Ano, pracovníci by měli zjišťovat Vaše individuální potřeby a přání a podle toho upravit Váš denní režim. Přejete-li si to, měl/a byste mít možnost si např. ráno pospat nebo jít večer spát později.
Mohu poslouchat rádio či sledovat televizi i v době nočního klidu?
Můžete, pokud tím nerušíte ostatní. Abyste hlukem neobtěžoval/a ostatní klienty v domově, můžete používat například sluchátka.
Mohu v areálu domova kouřit?
Domov pro seniory nahrazuje domácí prostředí, a proto byste zde měl/a mít možnost kouřit alespoň v místnostech vyhrazených pro kuřáky nebo v jiných k tomu určených prostorách (např. na balkoně apod.).
Lékař mi předepsal dietu. Mohu přesto odebírat normální stravu nebo čas od času dietní režim porušit, když mám chuť na jiné jídlo?
Můžete, i když Vám to zřejmě neprospěje. Je Vaším právem rozhodnout se, jestli budete respektovat dietní režim. Pracovníci zařízení by Vás však měli poučit o následcích nedodržení diety, případně s Vámi sepsat tzv. negativní revers (formulář, kde bude uvedeno, že přestože jste byl/a poučen/a o možných následcích porušování diety, chcete odebírat normální, nikoli dietní stravu).
Mohu v domově konzumovat alkohol?
Ano, i v této věci máte svobodnou volbu. Pokud byste se však svým zaviněním (tedy nadměrnou konzumací alkoholu) přivedl/a do stavu, kterým budete narušovat pravidla soužití v domově, domov z toho může vyvodit následky popsané ve smlouvě o poskytnutí sociální služby nebo ve vnitřním řádu.
Mohu samostatně používat elektrické spotřebiče, sám/sama si připravovat nebo ohřívat stravu?
Ano, stejně jako každý dospělý člověk můžete používat elektrické spotřebiče a za případnou Vámi způsobenou škodu nesete odpovědnost. Pokud pro Vás takovéto činnosti znamenají podstoupení určitého rizika, pracovníci zařízení by se měli pokusit nalézt cestu, jak toto riziko minimalizovat (např. pomocí osobní asistence).