"Při krátkodobých nemocech se zaměstnancům nevyplatí brát si nemocenskou, jelikož první tři dny nemoci má zaměstnanec neplacené, je na té neschopence zadarmo. Náhradu mzdy od zaměstnavatele dostává zaměstnanec až poté," říká mzdová specialistka Jana Tycová.

Odbornice radí, že při kratší nemoci je lepší si vzít pár dní dovolené a spojit to například s víkendem, to je pro zaměstnance výhodnější.

"Každý kdo byl nemocný ví, že neschopenka se nevyplatí nikdy, tedy pokud nemá zaměstnanec nějaké komerční pojištění. Ta náhrada je vždy nižší než mzda. Je to 60 % z redukovaného základu. Z toho vyplývá, že čím má člověk vyšší mzdu, tím je to pro něj méně výhodné. Při dlouhodobé nemocenské se stává, že lidé se snadno dostanou do finanční tísně," popisuje specialistka.

"Při vystavování neschopenky lékařem je nutné vyplnit adresu, na které bude zaměstnanec k zastižení kontrolou. Při prvních jednadvaceti dnech neschopenky hradí nemocenskou zaměstnavatel a má právo dělat kontrolu sám nebo vyzve Správu sociálního zabezpečení a ta kontrolu provede. Pokud kontrola zjistí hrubé porušení pracovní neschopenosti, například, že je zaměstnanec na dovolené a není na stanovené adrese, tak může klidně dojít až k rozvázání pracovního poměru," radí Tycová.

Pokud člověk uvede například špatnou adresu nebo se na daném místě nenachází a nedokáže, že byl na zdravotní procházce nebo neprokáže součinnost, hrozí mu pokuta až dvacet tisíc korun.

"Lékař při nemocenské stanovuje vycházky, mělo by to být mezi sedmou a sedmnáctou hodinou a měli by být dlouhé maximálně šest hodin," dodává mzdová specialistka Tycová.