Nevyplacení mzdy

Jaké má zaměstnanec možnosti, když neobdrží od svého zaměstnavatele mzdu nebo její část? 

Obecně (pro všechny dále uvedené případy) platí: pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy nebo jakoukoli její část do 15 dnů po uplynutí termínu její splatnosti (výplatní termín), je zaměstnanec oprávněn s ním okamžitě zrušit pracovní poměr. V tomto případě mu přísluší nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. 

Další postup závisí na tom, v jaké fázi platební neschopnosti (insolvence) se zaměstnavatel nachází. Podle konkrétní situace je třeba určit instituci, která je příslušná k uspokojení mzdového nároku zaměstnance (soud, úřad práce, insolvenční správce).

Platební neschopnost zaměstnavatele

1. Postup v případě, že na zaměstnavatele dosud nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení ani nebylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení 

Nebyl-li mzdový nárok zaměstnance uspokojen zaměstnavatelem řádně a včas, může se zaměstnanec svých nároků domáhat pouze soudní cestou. V úvahu připadá rovněž podání podnětu ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů k místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce. Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatele a za jejich porušení mohou ukládat pokuty, nemohou však rozhodnout o individuálních nárocích jednotlivých zaměstnanců. Jinak řečeno – pokud zaměstnavatel i přes hrozbu uložení pokuty inspektorátem práce odmítne dlužnou mzdu vyplatit, nelze se proti jeho jednání bránit jiným způsobem než žalobou k soudu.

Pokud se zaměstnanec domnívá, že jeho zaměstnavatel se nachází v platební neschopnosti, je možné, aby insolvenční návrh podal k soudu sám. Podmínkou je, aby zaměstnavatel měl více (nejméně dva) věřitelů, měl peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a nebyl schopen tyto závazky plnit. Výhodou je, že pokud podávají insolvenční návrh věřitelé‑zaměstnanci, jsou zproštěni povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení (kauci).^[1]

2. Postup v případě, kdy na zaměstnavatele byl již podán návrh na zahájení insolvenčního řízení či vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, ale neuplynula doba delší než 5 měsíců a 15 dnů od zveřejnění této informace příslušným úřadem práce

Zda byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh, lze zjistit na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz ) nebo Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz ), případně na příslušném úřadu práce. (TIP: použít můžete také rejstřík firem) Pokud běží lhůta 5 měsíců a 15 dnů od zveřejnění insolvenčního návrhu na příslušném úřadu práce, je možné část mzdových nároků uplatnit u kteréhokoliv úřadu práce. Touto formou se ovšem zaměstnanec může domoci pouze vyplacení 3 splatných mzdových nároků za rozhodné období, kterým je 7 měsíců – kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo v němž byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Maximální výše měsíční mzdy, která může být uspokojena úřadem práce, je limitována částkou 35.926,- Kč.^[2]

Pro podání žádosti o uspokojení mzdových nároků je třeba splnit určité podmínky. Žádost je vhodné podat na předepsaném formuláři, který je možno nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence   nebo jej zaměstnanci vydá příslušný úřad práce. Jestliže v této lhůtě soud nerozhodne o insolvenci, ale jinak (např. o zastavení řízení pro nedostatek majetku úpadce), musí být mzdové nároky uplatněny nejpozději do dne, kdy soud takto pravomocně rozhodl. Není-li podána žádost ve výše uvedených lhůtách, nárok na uspokojení mzdových nároků výše uvedeným způsobem zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků v rámci insolvenčního řízení tím však není dotčeno.

3. Postup v případě, kdy byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení a uplynula lhůta 5 měsíců a 15 dnů od zveřejnění insolvenčního návrhu příslušným úřadem práce

Zaměstnanci, kteří nepodali ve stanovené lhůtě (5 měsíců a 15 dnů od zveřejnění návrhu na úřední desce úřadu práce) žádost u úřadu práce o uhrazení dlužných mzdových nároků nebo pokud jejich mzdové nároky nespadají do rozhodného období, mohou své mzdové nároky obdržet až v průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční řízení probíhá u místně příslušného krajského soudu. Za předpokladu, že došlo k zastavení insolvenčního řízení, mohou se zaměstnanci domáhat svých nároků žalobou v občanskoprávním řízení (viz postup dle bodu 1).

Musí zaměstnanci své mzdové pohledávky povinně přihlašovat do insolvenčního řízení?

Své mzdové pohledávky do insolvenčního řízení nemusí povinně přihlašovat. Dle insolvenčního zákona platí, že neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z daňové evidence. Přihlášení pohledávky je tedy vhodné, je-li výše mzdových nároků sporná nebo v případě pochybností, zda má insolvenční správce dostatek podkladů k určení výše dlužných pohledávek.^[3]

Jakým způsobem přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení?

Přihlášku pohledávky lze podat příslušnému krajskému soudu pouze na předepsaném formuláři  . Formulář je k dispozici na internetových stránkách http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevence-upadku/formulare-vzory.html  .^[4] Lhůta pro podání přihlášky fakticky běží od okamžiku, kdy je v insolvenčním rejstříku zveřejněno zahájení insolvenčního řízení, a končí v době vymezené v rozhodnutí o úpadku – lhůta však od tohoto rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. Lhůta je konečná, není možné ji prodlužovat a dodatečné přihlašování se nepřipouští. Podrobnější informace naleznete na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/pohledavka-prihlaseni.html  .

Jak postupovat v případě, kdy insolvenční správce neuspokojí pohledávky zaměstnanců včas a v plné výši?

Všechny pracovněprávní pohledávky zaměstnanců úpadce může uspokojit insolvenční správce kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Tyto pohledávky mají v insolvenčním řízení lepší postavení než „běžné“ pohledávky (např. dlužná kupní cena, dlužná cena díla).^[5]

Neuspokojí-li insolvenční správce tyto pohledávky v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správci. Podání žaloby je vzhledem ke složitosti tohoto kroku vhodné předem konzultovat s advokátem.

Nevyplacení odstupného

Jak postupovat v případě, když zaměstnavatel nevyplatí odstupné, ačkoli zaměstnanci na ně vznikl nárok? 

Zaměstnanec má možnost podat podnět ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů k místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (viz příloha). Rovněž jako v případě dlužné mzdy je třeba vzít na vědomí, že inspektoráty sice mohou zaměstnavateli uložit pokutu, nemohou však vymáhat za jednotlivé zaměstnance jejich individuální nároky vůči zaměstnavatelům. Ty lze vymáhat pouze soudní cestou.

Současně by měl po skončení pracovního poměru požádat o zařazení do evidence úřadu práce, o přiznání podpory a informovat se o možnostech poskytnutí kompenzace dle ustanovení § 44b zákona o zaměstnanosti. Od 1. 1. 2012 platí, že uchazečům o zaměstnání, kterým vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale nebylo jim zaměstnavatelem vyplaceno odstupné, ačkoli na ně měli nárok, poskytne úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání po dobu, po kterou mělo být odstupné vypláceno. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace.

Pokud by se zaměstnanec domníval, že oblastní inspektorát či úřad práce v dané věci pochybil nebo byl nečinný, může se obrátit na veřejného ochránce práv. Pro podání podnětu je možné využít online formuláře na webových stránkách ochrance.^[6]

Seznam a kontaktní adresy Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce

Státní úřad inspekce práce

Horní náměstí 103/2

746 01  Opava 

tel.: 553 683 401

Oblastní inspektorát práce pro hl. m. Prahu se sídlem v Praze

Kladenská 103/105

160 00  Praha 6

tel.: 235 364 006, 235 007 410

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích

Vodní 1629/21

370 06  České Budějovice

tel.: 387 006 911 (spojovatelka)

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích, detašované pracoviště Jihlava

Třída Legionářů 4181/17

586 01  Jihlava

tel.: 387 006 912

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně

Milady Horákové 1970/3

658 60 Brno

tel.: 545 211 303 (spojovatelka)

Oblastní insp. práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

Říční 1195/5

501 01  Hradec Králové

tel.: 495 405 000 (spojovatelka)

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě

Živičná 1123/2

702 69  Ostrava

tel.: 595 636 011 (spojovatelka)

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě, pracoviště Olomouc

Tř. Kosmonautů 8

772 00  Olomouc

tel.: 595 636 003, 595 636 002 (pracovněprávní vztahy)

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni

Schwarzova 2617/27

320 16  Plzeň

tel.: 377 423 066

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze

Ve Smečkách 29

110 00  Praha 1

tel.: 221 474 200

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

SNP 2720/21

400 11  Ústí nad Labem

tel.: 472 706 711 (pevná linka – ústředna)

---

^[1] Podrobnější informace o tom, jaké náležitosti by měl insolvenční návrh obsahovat naleznete na:

http://www.insolvencnizakon.cz/obecne-informace/veritel/insolvencni-navrh.html