Co je cílem použití měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, resp. proč ČNB přistoupila k devizovým intervencím?

Cíl použití kurzu jako dalšího měnověpolitického nástroje – a tedy zahájení devizových intervencí – je stejný jako u úrokových sazeb. To znamená udržet cenovou stabilitu v české ekonomice v souladu s inflačním cílem ČNB (od roku 2010 je platný inflační cíl ČNB ve výši 2 %). Jinými slovy, jde o snahu zamezit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle či dokonce deflačnímu vývoji a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat svůj standardní nástroj, tj. úrokové sazby. Je třeba zdůraznit, že se kurz koruny nestal novým cílem měnové politiky, ale pouze jejím nástrojem používaným v tuto chvíli k plnění inflačního cíle.

Kdy ČNB zahájila devizové intervence a proč se ČNB rozhodla dosahovat svého měnověpolitického cíle pomocí měnového kurzu?

Bankovní rada ČNB rozhodla o používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, a tedy o zahájení devizových intervencí, dne 7. listopadu 2013. Tento nástroj je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou s dlouhodobým přebytkem likvidity v bankovním sektoru, účinnější k uvolnění měnových podmínek než jiné nástroje. Použití devizových intervencí jako vhodného nástroje proti deflačním rizikům nedávno doporučila ČR i hodnotící mise Mezinárodního měnového fondu. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada již na podzim roku 2012.

Jak využívání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky v praxi vypadá, jak se provádějí intervence?

Na základě mandátu uděleného bankovní radou nakupuje Sekce bankovních obchodů ČNB dle potřeby a podmínek na trhu zahraniční měnu tak, aby dosáhla požadovaného uvolnění měnových podmínek. Na devizovém trhu bude ČNB intervenovat na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru – v souladu s rozhodnutím bankovní rady – poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Na objem nákupů neexistuje žádné omezení. ČNB může jakožto centrální banka nakoupit libovolné množství cizí měny.

Z jakého důvodu má ČNB neomezené možnosti intervenovat na trhu s cílem oslabit korunu?

Na nákup cizí měny může ČNB použít koruny v nekonečném množství, neboť českou měnu sama vydává v papírové i elektronické podobě. ČNB je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu, a tím k hladkému plnění jejího inflačního cíle v budoucnosti.

Jak dlouho by se měl kurz držet poblíž hladiny, o níž rozhodla bankovní rada?

Hladina kurzu, poblíž které bude Sekce bankovních obchodů ČNB na základě mandátu uděleného bankovní radou měnový kurz intervencemi na devizovém trhu držet, odpovídá aktuálnímu rozhodnutí bankovní rady. Stejně jako v minulosti u úrokových sazeb může bankovní rada na dalším měnověpolitickém zasedání rozhodnout o změně této hladiny – ať už v souvislosti s vyzněním nové makroekonomické prognózy, anebo na základě hodnocení bilance rizik (stávající) prognózy. Nicméně lze očekávat, že ke změně této hladiny by bylo třeba mnohem silnějšího impulsu než v případě úrokových sazeb. Bankovní rada jedná o měnových otázkách pravidelně osmkrát ročně, výjimečně se může sejít též na mimořádných zasedáních.

Jak oslabení kurzu ovlivní českou ekonomiku, hospodaření podniků a domácnosti?

Oslabení kurzu koruny vede ke zvýšení dovozních cen, a tím i celkové cenové hladiny v tuzemsku. V menší míře podpoří i domácí ekonomickou aktivitu. Vlivem nárůstu dovozních cen lze sice očekávat nižší koupěschopnost domácností, jejich poptávka však může být ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání. Zároveň slabší kurz podporuje české vývozy, a tím roste konkurenceschopnost a ziskovost podniků a i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což zvyšuje kupní sílu domácností.

Ovlivní intervence kurz CZK k jiným měnám, než je euro (např. vůči USD)?

Ano, oslabení kurzu koruny vůči euru se promítne i do vývoje kurzu koruny vůči jiným měnám. Skutečnost, že obchody ČNB budou probíhat převážně s eury, neznamená, že budou mít vliv pouze na kurz CZK/EUR, záleží však také na samotném vývoji kurzů ostatních měn vůči euru.

Kdy naposledy ČNB intervenovala a proč? Jak se liší tehdejší a současné intervence?

ČNB naposledy intervenovala v roce 2002. Cíl tehdejších intervencí byl jiný než dnes. Tehdy bylo cílem stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to v podmínkách nenulových úrokových sazeb. Současné intervence jsou prováděny s cílem uvolnit měnové podmínky prostřednictvím měnového kurzu a dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle v situaci, kdy úrokové sazby dosáhly svého technického omezení (technicky nulové hladiny) a nelze je dále snižovat ve snaze o další uvolnění měnové politiky. Jinými slovy, jde o snahu zamezit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle či dokonce deflačnímu vývoji a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat svůj standardní nástroj, tj. úrokové sazby.

Jak intervence ovlivní hospodaření ČNB?

Podle článku 98 Ústavy ČR a v souladu s primárním právem EU je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu. Cílem ČNB proto není maximalizace jejího zisku. Lze nicméně očekávat, že ve střednědobém horizontu oslabení kurzu zlepší hospodaření ČNB z toho důvodu, že oslabený kurz zvýší korunovou hodnotu držených devizových rezerv, a tím vytvoří účetní zisk ČNB. V dlouhodobém horizontu zvýšení devizových rezerv přirozeně zvýší citlivost účetních výsledků ČNB na vývoj kurzu koruny, ale to nebude mít dle provedených výpočtů výrazný dopad na schopnost ČNB v budoucnu plně uhradit svou současnou kumulovanou ztrátu.

Proč ČNB nezveřejňuje poměr hlasování o měnovém kurzu a devizových intervencích a to, jak o tomto kroku hlasovali jednotliví členové bankovní rady?

Rozhodnutí zveřejňovat od roku 2008 jmenovité hlasování členů bankovní rady se explicitně týkalo pouze úrokových sazeb, nikoli všech rozhodnutí bankovní rady. V situaci, kdy je přistoupeno k výjimečným opatřením typu použití měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, a tedy zahájení devizových intervencí, je žádoucí, aby komunikace centrální banky vůči trhům i veřejnosti byla jednotná. Z tohoto důvodu ČNB nebude v záznamech z jednání bankovní rady zveřejňovat podrobnosti týkající se hlasování o měnovém kurzu a provádění devizových intervencí. Tyto informace budou – stejně jako v případě devizových intervencí v minulosti – publikovány až s odstupem šesti let v protokolech z jednání bankovní rady.

Kdy intervence skončí (co bude určujícím faktorem pro jejich ukončení)? Oznámí ČNB ukončení intervencí?

ČNB je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k plnění jejího inflačního cíle. Používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky skončí okamžikem, kdy bude v důsledku velmi významných inflačních tlaků k dosažení inflačního cíle zapotřebí významně zpřísnit měnovou politiku, čehož bude dosaženo ukončením intervencí a následně zvýšením úrokových sazeb nad (technicky) nulovou úroveň. Přitom lze předpokládat, že potřeba uvolněné měnové politiky bude trvat delší období. Ukončení používání kurzu jako nástroje měnové politiky bude po příslušném měnověpolitickém rozhodnutí bankovní rady oznámeno podobně jako jeho zahájení.