Guvernér Tůma uvedl, že data za vnější ekonomický vývoj byla spíše horší a ukazují na hlubší pokles a tedy spíše na proti-inflační vlivy. To se samozřejmě projevuje i v české ekonomické díky její otevřenosti propadem průmyslu, snižováním přebytku obchodní bilance. Vedle toho stojí smíšený vývoj z trhu práce – na jedné straně nárůst nezaměstnanosti a proti tomu stále silný růst mezd.Inflace je zatím mírně vyšší než ČNB očekávalo a to především kvůli menšímu poklesu cen potravin. Bankovní rada vnímá i slabší korunu. Tůma jako jeden z důležitých faktorů zmínil i meziroční stagnaci dovozních cen kvůli slabé koruně, když předchozích 17 měsíců v řadě klesaly.

Guvernér odmítl naznačit další vývoj sazeb. Nicméně řekl, že případná rizika jsou vyrovnaná. Na pro inflační straně stojí vývoj koruny a zatím vyšší aktuální inflace a proti tomu stojí riziko hlubšího poklesu ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti. Podle našeho názoru úrokové sazby zůstanou do konce roku beze změny. Slabá koruna by měla tlumit pokles inflace v první polovině roku. Opět se opakuje známe pravidlo, že kurz měny je klíčový pro nastavení měnové politiky u malé otevřené ekonomiky jako je ČR.

\"Na devizovém trhu jednoznačná reakce na rozhodnutí ČNB nebyla, na druhou stranu odpoledne koruna k euro postupně zpevnila o 30 haléřů na 27,10 CZK/EUR.\" Uvedl Petr Sklenář, hlavní ekonom Atlantik FT.

ČR již nemá jedny z nejnižších sazeb v Evropě a to díky další vlně snižování sazeb v zahraničí. Nejuvolněnější měnové politika je ve Švýcarsku (0,25%), pak následuje  Britanii (0,50%), Švédsko (1,00%) a pro ČR důležité sazby ECB (1,50%). V ostatních zemích střední Evropy jsou sazby stále vyšší než domácí sazby -  v Polsku 3,75% a v Maďarsku 9,50%.