Výchozí pozice klíčové části finančního systému v České republice, tedy bankovního sektoru, je silná především díky dostatečné ziskovosti, adekvátní kapitálové přiměřenosti a dobré bilanční likviditě. Ekonomika je ale v době doznívající finanční krize a hospodářské recese vystavena vysoké míře nejistoty. To vytváří řadu rizik, které by mohly v dalších dvou letech narušit finanční stabilitu. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě 2010/2011, kterou Česká národní banka (ČNB) zveřejnila v úterý.

Intenzita rizik, jimž čelí domácí finanční systém, se v porovnání s loňskem zvýšila kvůli nepříznivému fiskálnímu vývoji v eurozóně a jeho možným dopadů na tuzemskou ekonomiku.

"Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech zůstává výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a dalších zemích, které jsou pro české podniky důležitými obchodními partnery. Napjatá situace na trhu práce a opatření nezbytná pro snižování strukturálního deficitu veřejných rozpočtů budou tlumit dynamiku příjmů a negativně působit na schopnost domácností splácet dříve přijaté úvěry. Pro udržení finanční stability v dalších dvou letech bude podstatný vývoj ve světové ekonomice. Vzhledem k vývoji v zahraničí, kde kulminují problémy některých zadlužených ekonomik eurozóny, je potřeba varovat před tvorbou neadekvátně optimistických očekávání. Ani vývoj v domácí ekonomice zatím nedává dostatečnou oporu pro tvrzení, že krize již končí," řekl Singer.

Pro stabilitu finančního systému je podle guvernéra ČNB klíčové, aby domácí finanční instituce udržovaly kapitálové i likviditní polštáře vytvořené v době krize. "Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období," varoval Singer.

Potenciální riziko představuje sektor družstevních záložen, v podobné situaci jako banky jsou pojišťovny. Ty mají vysoký výchozí kapitálový polštář i schopnost generovat výnosy v průběhu nepříznivého scénáře. Sektor penzijních fondů ale disponuje omezeným kapitálovým polštářem a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál.

Za potenciální riziko lze podle zprávy označit vývoj v sektoru družstevních záložen. Objem klientských vkladů se zde za poslední tři roky téměř ztrojnásobil, zároveň však tento segment proti bankovnímu sektoru vykazuje dvojnásobný podíl klientských úvěrů v selhání.

ČNB testovala odolnost finančního sektoru za použití tří scénářů vývoje. Největší dopady na český finanční systém (na banky, pojišťovny a penzijní fondy) by způsobil scénář "Obnovená recese". Ten by vedl ke ztrátám přesahujícím dvě procenta aktiv celého sektoru. Scénář by podle ČNB vyžadoval kapitálové injekce za zhruba 26 miliard korun.

Další scénář - "Asymetrický vývoj" - by způsobil v celém sektoru ztráty ve výši 1,7 procenta z celkového objemu aktiv celého sektoru, tedy zhruba 77 miliard korun. To by si vyžadovalo injekci přes 12 miliard korun. "Základní scénář", který považuje ČNB za ten nejpravděpodobnější, by pro finanční sektor vyžadoval kapitálovou injekci za necelou miliardu korun. Ztráty v tomto scénáři ČNB odhaduje na 0,8 procenta všech aktiv, tedy necelých 36 miliard korun.

-Tomáš Králícek | MED