Celkem ČNB pracovala se dvěma hlavními scénáři. Ten základní počítá s vývojem české ekonomiky podle prognózy ČNB. Scénář předpokládá pro letošní rok a počátek roku 2012 mírné zpomalení ekonomické aktivity v důsledku fiskální konsolidace v ČR ale i v dalších zemích eurozóny. Inflace se v roce 2012 dostává dočasně nad tři procenta kvůli plánovanému zvýšení DPH. Měnověpolitická inflace (tedy inflace očištěná o dopady změn daní) však setrvává v horizontu dvou let poblíž dvouprocentního inflačního cíle. Měnový kurz v tomto scénáři mírně posiluje a krátkodobé úrokové sazby jsou v následujícím období stabilní a pozvolna začínají růst od konce roku 2011.

Druhý, nejhorší ekonomický scénář počítá s tím, že v následujících dvou letech klesne domácí i zahraniční ekonomická aktivita kvůli recesi hlavních obchodních partnerů České republiky spojené s eskalací fiskální krize zadlužených zemí eurozóny. Nepříznivý vývoj by podle tohoto scénáře vedl k poklesu kurzu koruny a ke zvýšení výnosů vládních dluhopisů. Propad ekonomické aktivity by se podle takového scénáře odrazil i ve výrazném poklesu cen nemovitostí o více než 30 procent. V rámci scénáře se uvažuje o znehodnocení expozic českého bankovního sektoru vůči pěti zadluženým zemím Evropské unie a jejich přecenění v bilancích bank z 28 miliard korun na nulovou hodnotu. Navržený scénář lze tak podle ČNB považovat za velmi zátěžový.

Nejnovější zátěžové testy, které ČNB zveřejnila, počítají s daty ke konci června tohoto roku.

Výsledky zátěžových testů bank jsou velmi povzbudivé

Podle analytiků oslovených agenturou Mediafax jsou nové výsledky zátěžových testů bank velmi povzbudivé.

"Aktuální zátěžové testy českých bank podávají veřejnosti podobně uklidňující zprávu jako výsledky předchozích testů. Vkladatelé, případně investoři, se nemají čeho obávat, neboť bankovní sektor v Česku má dostatečné krytí pro případ citelného propadu ekonomické aktivity v tuzemsku i ve světě," konstatoval ekonom UniCredit Bank Czech Republic Patrik Rožumberský.

"Relativně příznivou se zdá být i informace, že expozice vůči pětici nejproblémovějších zemí eurozóny je 28 miliard korun, což není ani jedno procento celkových aktiv českého bankovního sektoru," dodal expert.

"Výsledky zátěžových testů jsou velmi povzbudivé. V porovnání se zátěžovými testy pro finanční sektor eurozóny, který nedávno zveřejnil European Banking Authority, byly simulované podmínky nepříznivého scénáře podle ČNB tvrdší," komentoval hlavní ekonom ING Commercial Banking Vojtěch Benda.

Jak dále sdělil, přesto by podle simulace ČNB udržel český bankovní sektor míru kapitálové vybavenosti nad osmi procenty. I toto kritérium bylo přísnější než v případě simulace EBA (pět procent).

"Příznivé vyznění zátěžových testů, společně s nedávným zvýšením ratingu S&P pro vládní dluh je příznivým signálem pro investory, že česká ekonomika zůstává relativně stabilní a schopná odolat i nepříznivým dopadům v případě prohloubení evropské dluhové krize," uvedl Benda.

"Zátěžový test ČNB je poměrně přísný, předpokládá velmi nepříznivé podmínky, přesto jsou výsledky uspokojivé," konstatoval analytik společnosti Patria Finance David Marek.

ČNB v testu například předpokládá stoprocentní odpisy investic do dluhopisů Itálie, Španělska, Řecka, Portugalska a Irska, nebo recesi české ekonomiky s pětiprocentním propadem HDP v příštím roce.

"V nejhorším případě by banky v ČR potřebovaly doplnit kapitál o 13,4 miliardy korun, aby dostály pravidlům kapitálové přiměřenosti. Přitom v květnové zprávě o finanční stabilitě vycházelo, že by rekapitalizace bank mohla činit 17,3 miliardy korun. Celkové hodnocení výsledku zátěžového testu je pozitivní, banky v ČR jsou v dobré kondici, a i kdyby se situace výrazně zhoršila, měly by být schopny ji snadno zvládnout i bez asistence státu," dodal analytik.

"Dnes zveřejněné výsledky zátěžových testů ČNB ukazují stejně jako předchozí data, že český bankovní sektor je zdravý a dobře kapitálově vybavený. Dobrý stav českého bankovnictví je dám jednak poměrně nízkou expozicí vůči zemím postiženým dluhy, relativně zdravé portfolio zákazníků a celkem průhledné hospodaření bank," sdělil analytik GE Money Bank Petr Gapko.

Podle něj se ale nesmí zapomínat na fakt, že české banky byly očištěny od většiny toxických aktiv během bankovní krize z konce minulého století. "Naše bankovnictví obstálo v krizi a výsledkem zátěžových testů je, že české banky by pravděpodobně přežily i případnou další recesi. Na druhou stranu ale nesmíme zapomínat na fakt, že některé z českých bank už odepsaly část dluhopisů problémových zemí, čímž trpí jejich ziskovost," připomněl analytik.

"Zátěžové testy centrální banky opět potvrdily stabilitu českého bankovního sektoru. Ta je dána poměrně konzervativním a obezřetným chováním tuzemských bank, což ukazuje i výše jejich kapitálové přiměřenosti, která se v pololetí blížila téměř dvojnásobku regulátorem požadovaného minima," řekl odborník na bankovnictví ze společnosti PwC Audit Jiří Klumpar.

"I velmi nepříznivá situace ve světě a na finančních trzích by tak zatím přinesla nižší zisky či případné ztráty akcionářům bank, český střadatel ale rozhodně nemá důvod k obavám o své úspory," doplnil.

"Český bankovní sektor byl testován dostatečně tvrdě. Když naopak Evropský bankovní dohled (EBA) kontroloval evropské banky, nevzal ani v potaz krach některé z předlužených zemí eurozóny. ČNB v tomto šla mnohem dále," sdělila ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

"Český bankovní sektor patří mezi vůbec nejbezpečnější v celé Evropě. České banky si prošly krizí v 90. letech. To si české banky v mnoha ohledech natloukly nos a od té doby zastávají mnohem bezpečnější způsob svého podnikání. Dnes by jim jejich silnou kapitálovou základnu mohla závidět kdekterá velká evropská banka," dodala ředitelka.

-David Vandrovec, Libor Popela | MED