Lékařské společnosti zatím příliš nedebatují s ministerstvem zdravotnictví o tom, jak by měl vypadat v jejich oborech nadstandard. Navíc se ozývají hlasy, že v případě některých diagnóz a lékařských postupů nelze nadstandard vůbec stanovit.

Za lepší kyčelní kloub si pacienti od příštího roku připlatí patnáct tisíc korun, za kvalitnější oční čočku až čtrnáct tisíc korun, za lehčí sádru čtyři stovky. Informují o tom ve čtvrtečním vydání Hospodářské noviny.

Zavedení standardů ve zdravotnictví má svou logiku. Bylo by dobré vědět, na co všechno máme ze své pojistky nárok. Je určitě správné, dostat z bohatých, kteří na to mají a chtějí si připlatit, nějaké peníze navíc. Jenže k ideálnímu stavu vede těžká cesta.

České zdravotnictví potřebuje pro lepší fungování věcnou debatu a odbornost, nikoliv populismus, tvrdí premiér Petr Nečas (ODS). Uvedl to na úterním workshopu Národní ekonomické rady vlády (NERV) ke zdravotnictví kde představili odborníci deset doporučených změn.

Jednou ze součástí připravované reformy zdravotnictví je odlišení standardu, nebo chcete-li, nároku pacienta na plně hrazenou zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění, a tzv. nadstandardu. Fakt, že tento pokus o změnu, která by nás mohla přiblížit k normálním zemím, kde není hanbou, že je někdo bohatší než jiný, a kde dotyčný může svobodně určit, do čeho vloží své peníze, vyvolal mnohé debaty a obavy, které je možno rozdělit do dvou zásadních oblastí.

Někteří lidé stejně jako opozice (ČSSD i KSČM) se bouří proti zdravotnické reformě. Důvod? Bojí se snížení kvality zdravotní péče, nebo vytažení dalších peněz z peněženek pacientů. Možná je tak na čase říci si, zda chceme mít možnost volby nebo přijímat jen to, co nám schválí vláda a proplatí zdravotní pojišťovna.